Moje první knížka od této spisovatelky a rozhodně ne poslední. Čekala jsem, že se mi knížka bude těžko číst, protože s knížkami z Odeonu nemám takovou zkušenost a protože je to přeci jen "náročnější" literatura. Byla jsem proto velmi mile překvapená z toho, jak dobře se mi příběh četl. Celá knížka v sobě skrývá neskutečně zajímavé myšlenky a podněty, které mě častokrát donutily k zamyšlení. Původně jsem čekala, že Děti nade vše pro mě budou lepíkovací knížkou, že nebudu vědět kam dát lepík dřív a budu si stránky vypisovat. To se ale nestalo, přišlo mi totiž, že knížka funguje spíše jako celek, který ve vás probouzí touhu po vědění. To ale rozhodně neříkám že je špatně. Ve mně osobně zvládla knížka vzbudit spoustu emocí, přes úzkost a zahloubání až po úžas. Líbilo se mi, jak autorka dvě hlavní hrdinky propojila a jak to díky nim skvěle fungovalo a dávalo to smysl. Také jsem se těšila na tu detektivní linku, kdy Mélanii zmizí starší dcera. Byla jsem pak překvapená, že nešlo tolik o vyšetřování samotné, jako o to, proč se to stalo a jak to souvisí se sociálními sítěmi. To byl zase jiný pohled na to všechno a mě to moc bavilo. Zhruba poslední třetina knížky se odehrává po několika letech a já za to byla ráda. Bylo super moct vidět jak si autorka takový svět představuje a co se stalo s postavami. Osobně jsem si tuhle knížku fakt užila a rozhodně nelituji jejího přečtení. Jen jsem asi doufala, že budu po dočtení více psychicky rozložená, ale já byla spíše zamyšlená. Což rozhodně není špatně, jen to mělo jiný výsledek, než jsem si myslela že bude mít. schovat popis