Recenze Dítě, které jsem neměla

Je teplý letní podvečer, když u Mii někdo nečekaně zazvoní. Jakmile na verandě uvidí stát dospívající dívku, okamžitě ví, kdo to je, přestože ji roky neviděla. Její dcera Daisy. Daisy, které se před sedmnácti lety vzdala s vědomím, že jí nemůže dát život, jaký by si zasloužila. Suzanne naopak byla dokonalou adoptivní matkou: vyrovnanou a plnou lásky k dítěti, o němž vždy snila. A především Mie slíbila, že zůstanou v kontaktu, aby Daisyino pouto s biologickou matkou nikdy nezmizelo. Ale jak roky plynuly, Mia se odstěhovala a návštěv ubývalo. Mia jako by téměř dospělou Daisy už ani neznala. Jenže najednou je tady, reálnější než kdy předtím, má strašné tajemství a věří, že jediný, kdo jí může pomoct, je Mia. Ta má ale ve skříni vlastní kostlivce – takové, jež se bojí komukoliv odhalit. A zatímco se Suzanne zoufale snaží získat své dítě zpět, Mia bojuje se svou minulostí. Dokážou však dívce, jíž obě nazývají dcerou, pomoct dřív, než bude pozdě? schovat popis