Publikace Skryté půvaby českých sídlišť vznikla v rámci výzkumného cíle Moderní architektura 20. století, dílčí cíl VI. 3 Urbanistické celky, financovaného z institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (IP DKRVO) poskytnuté NPÚ Ministerstvem kultury ČR. Výzkum sídlišť umožnil přispět odkrýváním hodnot k jejich hlubšímu poznání a rehabilitaci. Ministerstvo kultury, které dosud tvrdošíjně odmítá přiznat sídlištím kulturně-historickou hodnotu, umožňuje svými granty alespoň jejich výzkum. Kniha je rozdělena do čtyř základních částí. První úvodní část naznačí, kde se mohou na sídlištích vůbec skrývat nějaké půvaby a jak je možné, že nám tak dlouho zůstávaly skryty. Druhá část, studie, je rozdělena do tří kapitol mapujících vývoj ideí a podoby sídlišť, vliv stavebníka a doby na jejich kvalitu, památkově chráněných sídlišť a sídlišť v památkovém zájmu. Vývoj idejí a podob hromadné bytové výstavby seznamuje s předchůdci dnešních sídlišť, zamýšlí se nad množstvím podobných znaků slohů prosazovaných totalitními režimy a jejich většinovou oblíbeností a nad nižší mírou přijetí sídlišť vybudovaných na principech funkcionalismu podle zásad Athénské charty a analyzuje možné příčiny tohoto stavu, představuje vývoj a základní typy domovních dispozic. Analyzuje vliv stavebníků, jimiž byli stát, města, podniky a družstva, na kvalitu návrhu obytných souborů a jejich realizace. Druhá část je zakončena přehledem tuzemských souborů a objektů hromadného bydlení v průřezu 20. stoletím, které mají státem garantovanou památkovou ochranu. Doplněny jsou o soubory, které mají srovnatelné kvality, ale chráněny nejsou. Chronologické řazení poskytuje představu, která období jsou doceněna a která nikoliv. Objektivizace hodnocení je dosaženo srovnáním s odpovídajícími chráněnými a ceněnými soubory sousedních zemí - Slovenska, Polska a Německa. Od okolních zemí se v ochraně moderní architektury máme čím inspirovat. Třetí část je bohatým katalogem stavebních a funkčních prvků sídlišť, který odhaluje, kde všude se mohou skrývat dosud přehlížené půvaby. Čtvrtá část knihy přináší podrobnější pohled na deset českých a moravských sídlišť, která svými kvalitami vybočují z hlavního proudu. Katalog je malým výběrem zajímavých řešení shromážděných při výzkumu českých sídlišť. Ukazuje, že i z panelů, ba dokonce z běžných typových soustav lze složit prostorově nápadité stavby složitého půdorysu i výrazně členité siluety. Dokládá, jaké množství ušlechtilých tvrdých omítek měla naše sídliště, jak kvalitní řešení, zpracování a detaily nesou omítky, které nezmizely pod zateplením. Trvanlivé omítky ze 40., 50. a 60. let doprovázejí další materiály fasád: režné cihelné zdivo, kámen, cihelný obklad, pohledový beton, mosaika, kabřinec, solná keramika, plech, sklo. Fasády jsou zdobeny sgrafity, reliéfy či mosaikou. Nejstarší dochovaná dělnická a zaměstnanecká sídliště na našem území slaví právě 150 let a chráněná nejsou. Je to mj. proto, že hodnocení vývojových etap se s časem vyvíjí, některé hodnoty jsou rozpoznány záhy, některé jsou však neprávem marginalizovány. Seznam českých souborů a objektů zapsaných do Ústředního seznamu kulturních památek ČR je zatím nejúplnější, doplňuje a rozšiřuje seznamy stávající. Výčet tuzemských souborů hodných nějakého způsobu památkové ochrany čeká na doplnění dalšími badateli a nadšenci. Prezentovaný korpus by měl sloužit k diskusi s odbornou i laickou veřejností o shodách a neshodách na hodnotách k ochraně i jako povzbuzení pro vytipování dalších pozoruhodných objektů a souborů hromadného bydlení, jež pro své urbanistické, architektonické, technické i umělecké kvality představují vývojový mezník nebo významný počin, který ve veřejném zájmu stojí za to chránit. Výčet chráněných i cenných objektů u našich sousedů je výběrový.