Košík
zboží
(prázdné)
Rusko roku 1916. Na dolním toku Volhy, kde od 18. století nacházeli domov němečtí emigranti, plynou stereotypní dny Jakoba Ivanoviče Bacha. Dvaatřicetiletý učitel němčiny má natolik nezajímavý vzhled i život, že se o něm nedá říct vůbec nic. Dokud ho statkář Grimm z protějšího břehu nepožádá, aby...
číst celé
Rusko roku 1916. Na dolním toku Volhy, kde od 18. století nacházeli domov němečtí emigranti, plynou stereotypní dny Jakoba Ivanoviče Bacha. Dvaatřicetiletý učitel němčiny má natolik nezajímavý vzhled i život, že se o něm nedá říct vůbec nic. Dokud ho statkář Grimm z protějšího břehu nepožádá, aby jeho sedmnáctiletou dceru Kláru učil německy. Lekce se konají za zvláštních okolností - dívka má zakázáno dívat se na cizího muže, proto musí být ukryta za paravánem. Klářin tichý hlas brzy naplní Bachův život, jako vzduch vyplňuje prázdnou nádobu. I sama žákyně začne usilovat o sblížení a prostřednictvím knih, které si vyměňují, posílá Bachovi důvěrné dopisy. Tak ubíhají týdny a měsíce, a zcela odlišní, osamělí lidé se do sebe zamilují. Jejich láska však nemůže uniknout událostem, jež s sebou přinese nástup bolševiků k moci. Velká historie vstupuje do Bachova života, přiměje ho čelit hrozným zkouškám, aby dospěl v silnou osobnost, stejně mocnou jako řeka Volha, v jejíchž zákrutech prožije celý život. Ruská spisovatelka s tatarskými kořeny Guzel Jachina, autorka bestselleru Zulejka otevírá oči, se ve svém druhém románu Děti Volhy vrací k traumatům sovětských dějin, kdy revoluční idealismus chřadl uprostřed masového násilí stalinismu. Zatímco ve svém debutu nás zavedla na Sibiř a zároveň ukázala tatarštinu v sobě a v celém Rusku, v novém díle přibližuje podivuhodný folklór a životní styl povolžských Němců, který byl jejich deportací v roce 1941 zcela zničen. Román Děti Volhy získal několik literárních ocenění včetně ruské státní ceny Velká kniha a byl dosud přeložen do sedmnácti jazyků.
schovat popis
- Nakladatel: Prostor
- Kód:
- Rok vydání: 2021
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Brožovaná
- Počet stran: 416
- Šířka balení: 12.1 cm
- Výška balení: 19.5 cm
- Hloubka balení: 3.2 cm
- Váha balení: 414 g
Recenze
Vím, že se popisy břehů Volhy a okolí, myšlenky a pocity postav nemusí líbit všem, ale kouzelněji je snad autorka popsat ani nemohla. Podivuhodný folklór s prvky magického realismu dohromady tvoří neskutečně silný příběh, který byste si měli přečíst.
Prozatím Děti Volhy nemůžu porovnat s autorčiným předchozím bestsellerem Zulejka otevírá oči. Ale jen prozatím.
V příběhu sledujeme učitele němčiny Jakoba Bacha, který není ničím zajímavý, žije si svůj obyčejný život až do doby, než má dávat soukromé lekce mladé Kláře. V tu chvíli se jeho život nečekaně změní. Máme možnost se seznámit s náturou povolžských Němců, s krajinou, ve které žijí. Je nám zde i nabídnut pohled na vůdce, kteří v těch dobách byli v Rusku.
Tak tahle knížka byla neskutečně nádherná a já si ji opravdu moc užila. Slyšela jsem na ni spoustu chvály, ale že mě až takhle dostane, to jsem vůbec nečekala.
Jazyk, kterým je kniha napsána, je kouzelný a dokonalý. To, co dokáže autorka se slovy, je dechberoucí. Užívala jsem si čtení od prvních slov. Vůbec mi nevadilo, že je kniha popisnější a pomalejší. Právě díky tomu, jsem se dokázala vcítit do příběhu a do místa a zamilovala jsem si jak hlavní postavy, tak přírodu a Volhu. Za hrdiny bych chvílemi i dýchala. Kolikrát jsem se začetla tak, že jsem vůbec nevnímala okolí a absolutně jsem splynula s knihou.
V knížce je spoustu věcí tajemných, magických, nadpřirozených a pohádkových, které tam přesně patří. Jako kontrast jsou tu však i hodně naturalistické popisy, které Vás vrátí z pohádky zpět na zem a budete prožívat někdy hodně krutou realitu povolžských Němců.
Podle anotace jsem se bála, že to bude hodně politické, ale opak byl pravdou. Ač v tom hrála svou roli, bylo to hlavně o lidech, o jejich nelehkých životech a o jejich duši. Úplně mi neseděly kapitoly o ruských vůdcích, ale chápu, že to tam patřilo. Naštěstí to bylo vždy jen pár stránek a já se zase vrátila za Bachem a jeho magickým životem.
Už dlouho jsem nečetla něco tak krásně napsaného. V knížce nesmíte na nic pospíchat, mějte pro knížku dost času, abyste si ji mohli maximálně užít. Nechte slova volně plynout, jako Volhu….