Recenze Kluk z poslední lavice

„Z poslední lavice vidíš všechny, ale tebe nevidí nikdo.“ Právě v poslední lavici sedí Claudio, tichý a samotářský středoškolský student, který překvapí Germána, profesora literatury, písemnou prací na téma „Můj poslední víkend“. Claudiův text vyniká nad všechny ostatní a vzbudí zájem profesora o příběh, který vypráví. Z toho se vyvine intenzivní vztah, v němž se mísí to, co je napsané, se životem. „Hra hovoří o rodině, škole a nedostatku lásky. O světlých místech a zraněních, o představivosti a o tom, jak je důležité, aby ve škole byla přítomna obrazotvornost, mluví také o formování spisovatele…,“ uvádí sám autor.
Tato patrně nejpopulárnější Mayorgova hra měla premiéru roku 2006. Pak byla nastudována ještě pětadvacetkrát v několika zemích a verzích. Ve španělském originále naposledy v roce 2019.
Francouzský režisér François Ozon hru adaptoval pro film Dans la maison, který roku 2012 získal Zlatou mušli na filmovém festivalu v San Sebastiánu. schovat popis