Jiří Hájíček je skvělý autor. A tak jsem se pro jeho novinku Plachetnice na vinětách rozběhla do našeho malého kamenného knihkupectví hned v den, kdy měla vyjít. A okamžitě se začetla. Mně tyto příběhy sedí a...
číst celé
Jiří Hájíček je skvělý autor. A tak jsem se pro jeho novinku Plachetnice na vinětách rozběhla do našeho malého kamenného knihkupectví hned v den, kdy měla vyjít. A okamžitě se začetla. Mně tyto příběhy sedí a mám je ráda. Přirovnala bych příběh k Veselí od Třeštíková a Chirurg či Dědina od Dvořákové. Mám ráda tento směr, kterým se naši čeští autoři ubírají. A po zklamání z novinky Foukneš do pěny byl toto balzám pro mou duši.
schovat popis
Objevte sílu literatury v příběhu o lásce, životních výzvách a smíření
Plachetnice na vinětách vás vtáhne do upřímného a dojemného příběhu, který vás nenechá chladnými. Proč si tuto knihu rozhodně vybrat? Protože dokáže propojit krásu každodennosti s hlubokými mezilidskými vztahy, a otevřít tak cestu k zamyšlení nad tím, co v životě opravdu dává smysl.
Osudová léta Marie a její cesta k sobě
Marie, rozvedená docentka literatury, prožívá léto plné emocí v malebném Českém Krumlově. Mezi povinnostmi vůči nemocným rodičům a pokusem o smíření se sestrou se setkává s mladičkým knihkupcem Filipem. Jejich románek nejenže rozzáří horké letní dny, ale přináší také řadu literárních inspirací a hlubších přemítání o životě, lásce a stárnutí. Marie vnímá svou osamělost jako jakési uvíznutí v čase - mezi minulostí, která na ni doléhá, a nejistou budoucností. Kniha tak odkrývá jemné nitky rodinných vztahů, tradic a osobních proměn.
Tento příběh v sobě spojuje emoce s literární hloubkou a je perfektním společníkem pro všechny, kteří hledají nejen příběh o lásce, ale i inspiraci pro vlastní životní cestu.
Co od knihy očekávat:
Silný a realistický příběh o mezilidských vztazích a osobním růstu.
Malebné prostředí Českého Krumlova jako živý kulisní prostor děje.
Romantický nádech s důrazem na literární motivy.
Téma rodiny a smíření s minulostí a přítomností.
Autentické postavy, s nimiž se snadno ztotožníte.
Hlavní přednosti knihy „Plachetnice na vinětách“
Obsahuje hluboký psychologický náhled na životní změny a samotu.
Perfektní čtení pro letní večery nebo klidné chvíle o samotě.
Výborně vystavěný román kombinující rodinné drama s romantikou.
Nabízí unikátní pohled na život ve středním věku s literárními odkazy.
Podněcuje k zamyšlení nad hodnotami a mezilidskými vztahy.
Jiří Hájíček je skvělý autor. A tak jsem se pro jeho novinku Plachetnice na vinětách rozběhla do našeho malého kamenného knihkupectví hned v den, kdy měla vyjít. A okamžitě se začetla. Mně tyto příběhy sedí a mám je ráda. Přirovnala bych příběh k Veselí od Třeštíková a Chirurg či Dědina od Dvořákové. Mám ráda tento směr, kterým se naši čeští autoři ubírají. A po zklamání z novinky Foukneš do pěny byl toto balzám pro mou duši.
Autora jsem objevila teprve nedávno, a musím říci, že Jiří Hájíček je naprosto skvělý spisovatel. Příběh Marie je mnohovrtvý, velice dobře se čte. Hrdinka bojuje se svou osamělostí, s komplikovaným vztahem k sestře, stará se se o své rodiče. Myslím, že většině čtenářkám bude život hlavní hrdinky povědomý, že to ze svého života znají. Kniha je velice dobře napsána, líbí se mi autorům styl. Určitě si přečtu autorovy další knihy
Krásné čtení! Moje první od Hájíčka a rozhodně ne poslední. Jsem ze Šumavy, proto mi bylo prostředí Krumlova velmi blízké a všechno jsem si dokázala živě představit. Kniha se krásně četla, příběh zajímavý, i když jsem možná čekala lepší rozuzlení. Těším se na další jeho knihu. Kniha mi přišla zajímavá. Rozhodně se mi četla rychle. Je to první kniha od autora, tak už se těším na další knihy, které mají ještě lepší hodnocení.
Hájíčkovy prózy ani jeho sbírka haiku a priori nepracují s velkými tématy. To ale neznamená, že v nich tato témata chybí. Jiří Hájíček tato témata svým čtenářům nabízí jako součást svých hrdinů, kterými jsou zpravidla obyčejní lidé s obyčejnými starostmi. Baví mě civilní styl Hájíčkových textů i jejich zasazení do jižních Čech. Jeho poetika je jemná, nenásilná, a přesto neklouže po povrchu. Plachetnice na vinětách se na první pohled tváří jako ženský román o rozvedené ženě, ale ve své podstatě nabízí čtenářům víc, než se na první pohled zdá. A ač se mi zdá motiv plachetnic v knize poněkud zavádějící a ne úplně vysvětlený, četbu tohoto románu jsem si užila. Jiří Hájíček zkrátka patří k autorům, které vám rozhodně doporučím k přečtení.
Plachetnice na vinětách je příběh rozvedené vysokoškolské profesorky. Na jedné straně bilancuje svůj dosavadní život, řeší vzájemné odcizení se s vlastní sestrou, antipatie své dcery k otci, na straně druhé neodmítá žít a užívá si známost s mladým knihkupcem, snaží se urovnat vztahy se svým okolím. Kniha Plachetnice na vinětách je zkrátka taková typicky "hájíčkovská", děj plyne zdánlivě pomalu, jakoby bez akce, ale čte se velmi dobře.
Novou knihu od Jiřího Hájíčka jsem četla tzv. na jistotu. Už jsem od něj přečetla hodně knih a věděla jsem, co od něj mohu čekat. A vše se mi potvrdilo: velice čtivá kniha, příběh "obyčejný", ale uvěřitelný, lehká poetika, děj zasazený do Jižních Čech. Celkově mohu říct, že kniha mě nijak nezklamala, ale ani nepřekvapila. Snad jen konec jsem čekala "silnější". Mám ráda české autory, takže si případnou další knihu tohoto autora zase ráda přečtu.
Pan Hájíček píše pěkně. Plachetnice na vinětách je ze života, přečetla jsem to jedním dechem. Vím, že se to nemá, ale Ježíšek to nevydržel a než to daroval někomu jinému .... Doporučuji.
Knihy od Jiřího Hájíčka miluji. Všechny. A vždycky když nějakou jeho otevřu, tak poznám, že je to právě jeho kniha. Mnohovrstevnatý text, niterné pocity hlavních hrdinů, mísení minulosti s přítomností, vše zasazeno do českého venkova. Nejvíce do jižních Čech. Ty běžné pocity hlavních hrdinů, běžné problémy, na které narážím já i hlavní hrdina nebo v tomto případě hrdinka. Po přečtení má člověk nad čím přemýšlet...
Hájíček nikdy nezklame, skvěle napsané, prostý, opravdový příběh ze života. Není mnoho autorů, u kterých zažívám prostou radost z četby a nechci, aby kniha skončila.
Marie touží především urovnat vztahy se svou sestrou, dobře se postarat o své rodiče a samozřejmě se mezitím vyrovnat se svou osamělostí. Tu totiž vnímá jako nešťastné uvíznutí v čase, kdy se z minulosti vynořují vzpomínky a z druhé strany se plíživě ozývá vyhlídka na stáří. Marie přemítá o tom, co všechno bylo, ptá se, co bude dál, a zároveň se rozmýšlí, jak naložit se svou „shakespearovskou láskou“.
Jsem z Vysočiny, ale přesto je Hájíček můj oblíbený autor, snad proto, že jsem také z venkova. Kniha mne nezklamala. Snad jen, že není pro úplně mladého čtenáře, ale spíš pro "dospělejší" generaci, která už má zkušenost s péčí o své rodiče.
Sama jsem se (ač jsem o generaci mladší než hlavní postava Marie) díky knize vžila do myšlenky, jak bych se srovnávala s rozvodem, samotou. Viděla jsem i část naší rodiny, kde se někdo stará o starší příbuzné víc. Bolelo mě, jak ségra Marie jí věčně kritizovala (obecně, bože, proč jsou lidi na sebe hnusní kvůli tomu, že jeden se jinak obléká??? Vlastní sestra, rodina...). Trochu jsem víc čekala od popisu Krumlova, nebo té atmosféry, což mi chybělo, nebo mě to nevtáhlo.
Všechny peripetie Marie, přestože se může zdát, že směřuje odnikud nikam, jsem chápala a prožívala s ní. Vesnice versus město, historický kontext, generační problémy, starost o děti i rodiče a k tomu uvědomění si vlastních kořenů, dětské křivdy a zasuté vzpomínky, kterým člověk neuteče. A všechno plyne tak nenásilně, přirozeně, žádné růžové brýle, jen různé odstíny šedi. Hájíček je pro mě skvělý autor, ale jeho nejlepší kniha to bohužel není.
Kniha byla velmi příjemná a poměrně emotivní. Nicméně hned po skončení jsem na spoustu detailů z ní začínala zapomínat. Plachetnice na vinětách je výborně napsaný román o hlavní hrdince Marii a jejích rodinných a vztahových problémech. Nechybí ani mladý, krásný a blonďatý knihkupec a mnoho literárních odkazů, Marie je totiž docentka literatury. Zkrátka, četlo se mi to dobře, ale nešlo o nic zásadního.
Plachetnice na vinětách je má první přečtená kniha od autora Jiřího Hájíčka. Neměla jsem přílišná očekávání a byla jsem mile překvapena. Román je celkem dobře zpracovaný, hlavní hrdinka Marie řeší své rodinné problémy a také milostný vztah. Příběh jako takový na mne působí spíše průměrně, avšak práce s jazykem a celkovou strukturou románu se mi moc líbí. Takové pěkné milé letní čtení. Doporučuji všem.
Posledmí kniha Jiřího Hájíčka, podle kritiky dobře hodnocená, dle mého,příběh není nic moc. Na pozadí globalizovaného turistického ruchu v Českém Krumlově, se řeší problémy středního věku hlavnéí hrdinky vysokoškolské učitelky. Jiří Hájíček naqpsal v minulosti lepší knihy - Rybí krev, selský baroko, Dešťová hůl Peggy
Milý pane Hájíčku, váš román byl pohlazením pro mou duši. Děkuji za něj ! Dlouho jsem se na tento román těšila a to jsem ani netušila, že mi jeho obsah bude tak blízký. Že tomu co prožívá Marie a její sestra, tomu všemu tak rozumím... Knížka se perfektně četla, chtěla bych těch stránek ještě víc ! Román je příběhem zralé ženy Marie, kterou opustí manžel a ona sama se sestrou pečuje o své stále víc nemohoucí rodiče... Je to příběh o hledání sebe sama, o samotě, o mezilidských vztazích. Odehrává se v krásném prostředí Českého Krumlova, láska autora k Jižním Čechám je i zde patrná. Přečtěte si, prosím !!
21/07/2020
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Plachetnice na vinětách je výborně napsaný román o hlavní hrdince Marii a jejích rodinných a vztahových problémech. Nechybí ani mladý, krásný a blonďatý knihkupec a mnoho literárních odkazů, Marie je totiž docentka literatury. Zkrátka, četlo se mi to dobře, ale nešlo o nic zásadního.
Dlouho jsem se na tento román těšila a to jsem ani netušila, že mi jeho obsah bude tak blízký. Že tomu co prožívá Marie a její sestra, tomu všemu tak rozumím...
Knížka se perfektně četla, chtěla bych těch stránek ještě víc ! Román je příběhem zralé ženy Marie, kterou opustí manžel a ona sama se sestrou pečuje o své stále víc nemohoucí rodiče... Je to příběh o hledání sebe sama, o samotě, o mezilidských vztazích. Odehrává se v krásném prostředí Českého Krumlova, láska autora k Jižním Čechám je i zde patrná.
Přečtěte si, prosím !!