Recenze Hvězdná hora

Příběh, který by mohl napsat autorův současník Henry Rider Haggard, nás zavede do mystického království ztraceného uprostřed africké pouště, kam se náš hrdina dostane na počátku boje o trůn, protože vládce Hvězdné hory náhle zemřel a jeho jediná dcera musí učinit životní rozhodnutí.
Novela ruského klasika u nás poprvé vyšla v roce 1976 a byla možná první fantasy, která zde byla dychtivým čtenářům v druhé polovině dvacátého století dostupná. Spolu s ilustracemi Miloslava Havlíčka se stala iniciačním zážitkem pro mnohé z našich autorů fantastiky.
Básník, prozaik, dramatik a překladatel Valerij Jakovlevič Brjusov je znám jako jeden ze zakladatelů ruského symbolismu. Psal také fantastické příběhy – například antiutopii Republika Jižního kříže a novelu Hora Hvězdy. Autor na ní pracoval v letech 1895–99, na počátku své spisovatelské dráhy. Třebaže se tato dobrodružná novela s fantastickými prvky odehrává v exotickém africkém vnitrozemí, obsahuje i autobiografické prvky. Hlavní hrdina, který „před posměchem utekl do pustin“, se chováním, vystupováním i postojem k životu podobá mladému Brjusovovi, zklamanému neúspěchem své rané tvorby. Hora Hvězdy zůstala po dokončení nepublikována, po autorově smrti strávil text v archivu více než padesát let a byl vydán až v roce 1975. O rok později vyšel poprvé i česky jako Hvězdná hora.
Kniha vyšla v novém překladu Konstantina Šindeláře s původními ilustracemi Miloslava Havlíčka. schovat popis