Jean-Michel Guenassia (vyslovuj Gynesovka) je vcelku populární autor pražské kvazi-intelektuální society, kterej mě vždycky sral tím, že se nedokázal vymáčknout rychlejc než za 400 stran. Psaní dlouhých románů je jen důkaz toho, že je autor egoistickej moula, kterej je navíc neschopnej narvat vše do dvouset stran. Když se to povedlo ostatním, tak nechápu, proč bych měl číst dlouhý knížky. To je jako honit místo tří minut devět, jakej to může mít smysl?

Stoprocentní jistota mě teda nalákala svýma sympatickejma 132 stránkama, ale ve finále to byl porod jako bych četl Bibli v hebrejštině v autobusu, který padá ze skály a je plnej lemurů, kteří se snaží udělat palačinky z peří a mimin.

Příběh je kriminálkou se sci-fi zápletkou z rodu "ty vole, tomuhle neuvěříš," kdy se zavřenej trotl rozhodne, že využije svého dvojníka k tomu, aby se na den dostal ven a pořešil byznys stylem hip hop eminem, jenže jako na potvoru se to vše zkomplikuje a to tak moc, že by z toho měl být v šoku i divák Kriminálky Anděl. Bohužel pro Gynesovku je to tak toporný, vycucaný z prstu a především tak předvídatelný, že by to konec odhalil i Jirka Krampol ve spánku.

Nemůžu tedy jinak a musím s politováním konstatovat, že kniha se kavlitativně nachází někde mezi obalem od Májky a kozama Jiřiny Bohdalový. schovat popis