Pokračování mají většinou špatnou pověst. Člověk něco očekává a i když jde o stejně dobrou věc, jako byl první díl, chcete něco víc nebo něco lepšího. Většinou to tak není.
Jakub Ćwiek dokazuje druhým dílem románů z Grimm City, že lze bez problémů svůj stín překročit. Navíc můžete Bestii klidně číst bez znalosti Vlka!, ale bez něj ztratí kus své jedinečnosti. Bez něj nebude dokonalá.
Z Bestie se sice už úplně vytrácí "pohadkovost", která ale více proniká do myšlení lidí přes tamní víru v Příběhy. Zároveň přicházíme o hlavní postavy prvního dílu, některé úplně, jiné jsou silně upozaděny. O to víc si vážíte jejich probliknutí na hlavní scéně.
Na tomhle člověku ale miluji, jak dokáže upozadit některá zdánlivě důležitá témata, která hrají celou dobu prim a až z náznaků zjistíte, že se hra rozjela na úplně jiném, a hlavně větším, písečku.
Nemůžu se dočkat závěrečného dílu, protože Bestie končí přesně v tom momentu, kdy potřebujete vědět víc. Jako byste před někoho, kdo cestoval 14 dní pouští bez vody postavili půllitr vychlazeného pivka a pak mu ho nedovolili vypít. Prý: "Až za chvilku!"
Tak mi ku*va u nás vydejte aspoň Stráže nebo Chlapce, než Jakub Ćwiek dopíše poslední Grimm City. schovat popis