Realita virtuálního světa, ve kterém žijí vtažení hráči, je čím dál barvitější. Pupeční šňůra spojující Jiný svět se Zemí se však stále ztenčuje a ani Bezejmenný už není s to odvrátit hrozící katastrofu.
V této houstnoucí atmosféře potká Gleb ruskou dívku, která právě jako zázrakem unikla z...
číst celé
Realita virtuálního světa, ve kterém žijí vtažení hráči, je čím dál barvitější. Pupeční šňůra spojující Jiný svět se Zemí se však stále ztenčuje a ani Bezejmenný už není s to odvrátit hrozící katastrofu.
V této houstnoucí atmosféře potká Gleb ruskou dívku, která právě jako zázrakem unikla z čínského virtuálního otroctví. Nedokáže být hluchý k jejím prosbám a nabídne jí pomoc. Jaké však mají šance, když svět okolo spěje k nevyhnutelnému střetu?
schovat popis
Recenze
Jiný svět se pomalu odděluje od skutečného světa a stává se skutečným sám o sobě. Už nedochází jen ke vtažení lidských hráčů, ale i npc postavy ožívají a stávají se rozumnými. Ve všem tom zmatku se Gleb, nebo chcete-li ctihodný Leith, rytíř smrti, vydává do pohraničních oblastí hledat chrám, který by mohl zasvětit dalšímu z bohů temného pantheonu, aby se vyrovnal podíl sil mezi Bezejmenným a Světlolícím. A to by nebyl Gleb, kdyby se vydal sám! Po chrámu pátrá jako vůdce několika set členného raidu, takže o obří bitvy není nouze. Všechno je to ale takové nějaké ploché, postrádající plasticitu emocí a vzrušení, protože všichni víme, jak to dopadne. Jiskřička naděje byla vykřesána až na konci, vzápětí ale pohasla. Další díl očekávám spíše s obavou než nadšením.
Jelikož v tomto světě, přesně jako v takovýchto herních, když zemřete a znovu oživnete a vrhnete se tam, kde jste skončili, znovu a lépe... Je vůbec zázrak, že pořád nachází nové věci, které zaujmou, protože v těchto hrách je to pořád to samé.
Třetí díl série Hraju, abych žil nezklamal! Pokračuje klasicky tam, kde předchozí skončil, začínají se mi líbit i pohledy do skutečného světa, které jsou plné informací, co se děje na pozadí světů, jelikož Země a Jiný svět se od sebe čím dál více oddalují. Nehráčské postavy (NPC) se začínají čím dál více chovat jako inteligentní bytosti a v tomto díle se pomalu maže rozdíl, mezi lidmi, umělou inteligencí a nehráčskými postavami.
I tato kniha mě vtáhla podobně, jako byl vtažen do postavy Laitha - Gleb a nemůžu si jí vynachválit.