Děj knihy se odehrává převážně v ledové pustině severního Švédska, kde žijí Laponci. Jde o velmi dobrodružný „výlet“ Torstena a jeho kamaráda Rainera, kteří se vydali hledat do Laponska Lindu, kterou Torsten zbožňuje a chce ji za každou cenu získat a hlavně odlákat od jejího ex přítele. Zažívají romantické, a hlavně dobrodružné story se svým WW-busíkem, kterému Torsten říká Lasse. Setkávají se se sektou Ásů, kteří se považují za severská božstva, nemine je jízda na sněžném skútru, setkání s mužatkou Da, s amatérskými herci, se švédskými policisty atd.
Mě osobně zaujala především kompozice díla a užití švédských slov a obratů. Čtenář se také postupně dozvídá, proč spisovatel nazval knihu Sobí bobky – čím vším se lidé mohou živit, sbíráním sobích bobků, které pak osuší a v Německu za drahý peníz ne internetu prodávají.
Ironie, výsměch, někdy nadsázka, humor, lehká vulgarita, ale i hřejivý úsměv. To vše najdete v této knize plné nenápadných, ale jasných emocí, plné dobrodružství až neskutečného. Autor Švédsko dobře znal, působil tam i se svou rodinou šest let, pomáhal stavět dřevěné chatičky pro turisty. Jeho znalosti života ve Švédsku se odrazily i v této knize. schovat popis