„Ženy nechtějí slyšet pravdu,“ svěřuje svému deníku hlavní hrdina, charismatický čtyřicátník Kristián. A dodává: „Což je celkem v pořádku, protože muži většinou nemají zájem jim ji říkat.“
Ano, zatloukat a zase zatloukat… Jenže pokud bývalý majitel (a horlivý uživatel) online seznamky při rande...
číst celé
„Ženy nechtějí slyšet pravdu,“ svěřuje svému deníku hlavní hrdina, charismatický čtyřicátník Kristián. A dodává: „Což je celkem v pořádku, protože muži většinou nemají zájem jim ji říkat.“
Ano, zatloukat a zase zatloukat… Jenže pokud bývalý majitel (a horlivý uživatel) online seznamky při rande naslepo tvrdí, že tohle je jeho „internetové poprvé“, nemůže se divit, že ho jeho nový vztah zaskočí nejedním překvapením. Jeho „objev“ sice není velký, tlustý černoch, jak ho škodolibě strašil přítel Richard, ale velmi pohledná a milá brunetka Evelína – ovšem svět je malý a šokující odhalení na sebe nenechá dlouho čekat.
Však to znáte – a proto se určitě pobavíte nad příhodami, které se odehrávají v krkonošském penzionu, letovisku na Kanárských ostrovech či v Praze u bankomatu, který ne a ne vydat požadovanou sumu. Zkrátka vtipné čtení z reality i virtuality, které vás zaručeně rozesměje – pokud se v něm tedy nepoznáte…
schovat popis
Recenze
Česká autorka Zita Marinovová (1968) měla o své budoucí profesi jasno už v dětství. Ještě na základní škole poslala příspěvek do časopisu Ohníček, který redaktoři okamžitě zveřejnili. Po úspěšném absolvování několika literárních soutěží se Marinovová rozhodla pro psaní povídek o vztazích mezi muži a ženami. V roce 2009 vyšla její prvotina „Deník (všeho) schopné ženy“ a od té doby publikovala celkem šest knih. Novelku „Zatloukači“ vydalo nakladatelství Čas. Autorka pracuje jako novinářka a redaktorka.
„Zatloukači“ jsou prototypem knihy, kterou by literární kritici zařadili do kolonky „červená knihovna“ anebo „román pro ženy“. Neříkám, že je nemůžou číst muži, ale ti by měli počítat s tím, že autorka má pěkně ostrý jazýček a její mužští hrdinové mají vesměs komediální role. Příběh dvou žen a jednoho muže je napsán s neuvěřitelnou lehkostí a nadsázkou. Ačkoliv se děj dá víceméně předvídat, vůbec to není na škodu. Ústřední dvojici již dávno není –náct, ale oba se chovají hůř než leckterý puberťák.
Evelýna (nebo Eva, jak si nechává říkat) je devětatřicetiletá ředitelka hotelu v Krkonoších a Kristián se mílovými kroky blíží k padesátce. Ona je rázná feministka, které se muži bojí, a on je nenapravitelný playboy kráčející z jedné ženské náruče do druhé. Jednoho dne se jeho nevěry provalí a na Kristiána čeká rozvod, při kterém ho jeho zákonitá oškube jako ono pověstné kuře. Zhýčkaný Kristián se proti své vůli ocitne v horské boudě, která mu patří a která je shodou okolností konkurenčním podnikem Evelýny.
Aniž by se ti dva někdy viděli, začnou si dělat různé naschvály. Přísahají si pomstu, ve svých kouskách jsou čím dál rafinovanější a zákeřnější a čtenáři se skvěle baví. Obrat nastane ve chvíli, kdy se oba přihlásí pod cizím jménem do internetové seznamky a na první pohled se do sebe zamilují. Příběh je po všech stránkách vyvážený a z každé stránky je znát, že autorce šlo především o to, aby polechtala vaše bránice. Příběh se zkomplikuje, když na scénu vstoupí ostřílená bulvární novinářka, která se rozhodne natočit publicistický příspěvek o tom, jak si dva konkurenti dělají naschvály.
Po řadě peripetií a nedorozumění vás čeká poměrně překvapivý závěr, který potěší jak romantičky, tak i o poznání cyničtější jedince. „Zatloukači“ rozhodně nejsou sladkobolnou romancí ani přeslazenou limonádou pro naivky. Ve skutečnosti jde o chytré a zábavné čtení plné jízlivých průpovídek na adresu mužů, kteří by se rádi viděli jako hrdinové. A nejlepší na tom je, že i oni sami si ze sebe dokážou udělat legraci, o čemž svědčí například Kristiánův zamýšlený deníček. Jediná věc, která mě na knize mrzí, je to, že není mnohem delší. A tak budu doufat, že se autorka rozhodne napsat pokračování.