Většina lidí má tátu, ale já mám tatu. Můj tata je, jak to jen hezky říct… přírodní úkaz, lokální baron Prášil. Na jeho obhajobu uvádím, že za to nemůže. Naše rodina Pogodů je totiž hodně bizarní seskupení bláznů a toto není ani tak kniha, jako dokořán otevřené okno do našeho obýváku. Vítejte!...
číst celé
Většina lidí má tátu, ale já mám tatu. Můj tata je, jak to jen hezky říct… přírodní úkaz, lokální baron Prášil. Na jeho obhajobu uvádím, že za to nemůže. Naše rodina Pogodů je totiž hodně bizarní seskupení bláznů a toto není ani tak kniha, jako dokořán otevřené okno do našeho obýváku. Vítejte! Doporučuji odskočit si, pak se posadit, slabší nátury se prosím přikurtují, a můžeme začít. Přísaháme s tatou, že všechny příběhy, které zde vyprávíme se opravdu staly. To je na tom to nejlepší!
schovat popis
Recenze
Nemyslím, že nemám smysl pro humor, a když je to opravdu vtipně napsané, „dám“ i historky, kdy se někdo počůral nebo málem počůral nebo rovnou pokalal. Ale i to mi na jednu knihu přišlo až dost.
Děkuji a těším se na další vydání. Vilma
bohužel nedá se srovnat její živé vyprávění a to na papíře.
Přečetla jsem pouze prvních šest příbehů z této knihy a tím to skončilo.
Nebudu tvrdit, jak jsem se popadala za břicho, ale pousmála jsem se, na chvíli jsem vypla a bylo to pro mě příjemné čtení po večerech. Doporučuji.