Recenze Večer na psích dostizích

Charmanův debut Večer na psích dostizích (A Night at the Dogs, 2004) spojuje s jeho vrstevníky z Britských ostrovů, jejichž dramatická tvorba u nás v posledních letech získala značnou popularitu, motiv násilí - to zde sice není přímo zobrazeno, avšak atmosféra hry je jím doslova nasycena. Osou příběhu je vztah dvou bratrů. Starší Carl se nechce vzdát pocitu, že má na mladšího sourozence vliv, promítá do něj své vlastní životní touhy - mít postavení a autoritu a nikomu nedovolit, aby ohrožoval jeho pracně vystavěný svět. I proto si s několika společníky opatří dostihového chrta, který mu má svými úspěchy pomoci zapomenout na vlastní životní selhání a dosáhnout uznání, jehož se mu všude jinde zoufale nedostává. Výrazným tématem Charmanovy hry je strach - ze ztráty nejbližších, ze selhání, ze životní prázdnoty, a především strach přijmout skutečnost takovou, jaká je. Silný příběh reflektující mužský svět nenaplněných ambicí a ostrých střetů iluzí s reálným životem, věrohodné dialogy a napětí - to vše hře vyneslo nejen prestižní ocenění (Verity Bargate Award pro začínající autory), ale i trvalou přízeň čtenářů i diváků. schovat popis