Recenze Senná rýma

Senná rýma se stala součástí klasického komediálního repertoáru. Stejně jako mnohé další je karikaturou prostředí, jež autor důvěrně znal: ironicky zobrazuje život "celebrit", rádoby umělců zakládajících si na své výlučnosti a nekonvenčnosti, a jejich známých, které toto svérázné chování oslňuje, ale zároveň šokuje a uráží.

Domácnosti Blissových dominuje afektovaná matka, stárnoucí herečka, která vyžaduje neustálý obdiv publika, a arogantní otec, cynický autor románů pro ženy. Jejich dvě dospělé děti své rodiče sice kritizují, ale podle potřeby jim ochotně sekundují. Zato návštěvníci, které si každý z nich pozve, aniž by o tom řekl ostatním, se v pravidlech rodinné hry nedokážou zorientovat a postupně odmítají účinkovat v dramatických výstupech inscenovaných jejich hostiteli. Předmětem autorova posměchu jsou nejen společenské konvence, ale i jejich okázalé popírání, které se ukazuje jako stejně bezduché a povrchní - přinejmenším v tomto ohledu je Senná rýma stále velice aktuální.Velký úspěch zaznamenala filmová verze Zimního hosta, kterou v roce 1997 natočil Alan Rickman.