První myšlenka po přečtení této báječné knihy byla - „Nemám slov"! Ale hned na to mi hlavu zaplnila změť myšlenek, změť pozivních, nabuzených a překvapujících myšlenek, z níchž každá obsahovala superlativa! Dovolím si Danielle Trussoniovou, v mém osobním žebříčku, postavit vedle C. C. Humphreyse, Annemarie Selinko a Émila Zoly.
V knize mě nejvíce zaujaly různé pohledy na situace, které nám spisovatelka přináší. Pohled krásné a chytré mladé Evangeline, která kromě mála mlhavých vzpomínek na dětství nepoznala nic než kláštěrní zdi, nám otevírá náruč omezeného a pro dnešní mládež nepředstavitelného smýšlení děvčete v našem moderním světě.
Dále na nás spisovatelka chrlí úchvatné vzpomínky vážených angelologů z období 40. a 50. let minulého století. Ukazuje nám Francii za doby války z jiného úhlu. Z úhlu strachu a odhodlanosti tajného, nebývale organizovaného a obrovského spolku lidí se stejným záměrem, který po tisice let vede válku mezi smrtelníky a krutými nebeskými stvořeními. Jsou to také vzpomínky na rivalitu a zároveň touhu dosáhnout jediného cíle mladých angeloložek Celestine a Gabrielly.
A také nám autorka „předhazuje" neméně důležitý úhel pohledu Verlaina, prakticky založeného kuntshistorika, který právě bombastický svět andělů poznává a zároveň se nepochopitelně zamilovává do jeptišky Evangeline.

Je to prostě a jednoduše skvělá kniha, propracovaná do těch nejmenších detailů, která při pomyšlení na to, že by se třeba jen její nejmenší základ stavěl na pravdě, mění náš pohled na svět takový, jaký ho známe! schovat popis