Tento příběh jsem vlastně začal číst v Dobříši na BOok! Conu 2019. Vždy v pauzách mezi přednáškami jsme si donesl pivo, sednul si v zadní části knihovny do koutečka a četl. Nebyl však čas na druhý příběh, zůstalo jen u jedničky, bylo pak moc zábavy a málo času. No a až teď jsem začal příběhy Ságy znovu číst. Opakování je Alanou moudrosti a tak jsem začal od prvního sešitu. Marko se určitě nebude zlobit.
Kresba je zajímavá. Sice není nijak extra zvláštní, ale je pěkná. Obrazy jsou převážně urovnané a jednoduché. Jediné, co mi trochu vadí je absence detailů v obrazech. Jsou tam v podstatě jenom postavy a v jejich pozadí je jen barva, žádné předměty, žádné další věci v jejich okolí. Ale časem si na to zvyknete a nebude vám to připadat tak „prázdné“. Příběh se rychle rozvíjí a není čas na detaily, tady jde o život. I když, když jsem viděl Sextilion, málem jsme umřel smíchy. To je správná uchýlárna :-)
Obsahově je to spíš sci-fi a kresbou je to spíš fantasy. Prostě je na vás k čemu tíhnete a to si z příběhu vyberete. Je tu spousty humoru a v tý vší akci je tu dobře situovaný humor.. Pár sprostých okamžiků nikoho neurazí. Nakonec je to výsledný mix všeho a už se těším na další knihu. Z této knihy jsem vybral osm citátů a vložil je scénáristovi Brianu K. Vaughanovi do jeho profilu. Při čtení této první Ságy jsem poslouchal skupinu Wolfheart a jejich studiové album „Wolves of Karelia“ z roku 2020 schovat popis