Jako první stojí za zmínku rozhodně obálka. Protože ta byla to první, co mě na knize zaujalo. Temná, se zlatým zdobením a zakouřená ulice Londýna. To hlavně proto, že Londýn je co se týče kouře nejhorší. Je tam mnoho lidí, mnoho zkaženosti, takže se používá jako odstrašující případ.
Dan Vyleta je znám knihou Pavel a já, kterou jsem shodou okolností četla. Jen ne celou, protože mě její styl a příběh nezaujal. Ale Kouř, to je naprosto jiné kafe.
Děj se odehrává v naší době, jen s tím rozdílem, že z lidí vychází kouř za každou špatnost. Takže hodně lidí je dost na náboženství a snaží se, aby z nich nešel, obzvlášť ty bohatý, který to berou dokonce jako hanbu. Jenže někteří, radši aby se chovali správně, používají přípravky, který pomáhají, aby se z nich nekouřilo. Je to zakázané a tajné, přesto se k tomu dostávají jen mocní.
Hlavní postavy jsou sice náctiletý, ale to neznamená, že kniha je jen pro mladší ročníky, protože je v ní hodně akce, vědomostí, nad kterýma je potřeba se zamyslet a hlavně hodně nebezpečí a smrti.
Děj je napínavý a u konce ještě víc, protože naše hrdiny čeká obrovské rozhodnutí, které by zasáhlo každého člověka v okolí.
Už jen ta myšlenka o kouři mě nalákala na knihu a rozhodně jsem udělal správně, protože už první stránky mě naprosto vtáhly do děje.
Kniha není psána jen z pohledu našich hrdinů, ale i z pohledu jiných důležitějších lidí, takže se do děje více zakousnete a zjistíte mnoho informací, který vám dokáží zamotat hlavu tak, že na konci nebudete vědět, jak by to mohlo dopadnout.
Kniha je strašně čtivá, plná tajemství a já jsem se nemohla odtrhnout, protože se pomaličku polehoučku poodkrývali.
Takže rozhodně doporučuji se do knihy pustit, protože já jsem se zakousla a to mi stačila opravdu jen první stránka.
Recenze
Dan Vyleta vytvořil ojedinělý příběh, který ve vás zůstane ještě dlouho po jeho dočtení. A to hlavně díky jeho reálnosti. Tématika svědomí a viny je aktuální pořád a vždy si najde určitou část čtenářů. Na začátku se tedy může zdát, že Kouř bude pouze další fantasy knihou, ale opak je pravdou.
Dan Vyleta je znám knihou Pavel a já, kterou jsem shodou okolností četla. Jen ne celou, protože mě její styl a příběh nezaujal. Ale Kouř, to je naprosto jiné kafe.
Děj se odehrává v naší době, jen s tím rozdílem, že z lidí vychází kouř za každou špatnost. Takže hodně lidí je dost na náboženství a snaží se, aby z nich nešel, obzvlášť ty bohatý, který to berou dokonce jako hanbu. Jenže někteří, radši aby se chovali správně, používají přípravky, který pomáhají, aby se z nich nekouřilo. Je to zakázané a tajné, přesto se k tomu dostávají jen mocní.
Hlavní postavy jsou sice náctiletý, ale to neznamená, že kniha je jen pro mladší ročníky, protože je v ní hodně akce, vědomostí, nad kterýma je potřeba se zamyslet a hlavně hodně nebezpečí a smrti.
Děj je napínavý a u konce ještě víc, protože naše hrdiny čeká obrovské rozhodnutí, které by zasáhlo každého člověka v okolí.
Už jen ta myšlenka o kouři mě nalákala na knihu a rozhodně jsem udělal správně, protože už první stránky mě naprosto vtáhly do děje.
Kniha není psána jen z pohledu našich hrdinů, ale i z pohledu jiných důležitějších lidí, takže se do děje více zakousnete a zjistíte mnoho informací, který vám dokáží zamotat hlavu tak, že na konci nebudete vědět, jak by to mohlo dopadnout.
Kniha je strašně čtivá, plná tajemství a já jsem se nemohla odtrhnout, protože se pomaličku polehoučku poodkrývali.
Takže rozhodně doporučuji se do knihy pustit, protože já jsem se zakousla a to mi stačila opravdu jen první stránka.
Velice se mi líbilo prostředí viktoriánské Anglie. Dále musím vyzdvihnout autorův květnatý, libý styl psaní, byl čtivý a neustále mě něco popohánělo, vydržet s hrdiny až do konce. Příběh má něco do sebe a najde se i zde mnoho myšlenek, nad kterými by se lidé v dnešním světě měli zamyslet.