Svéráz francouzského venkova. Dva penzisté jsou odhodláni žít si po svém, pokroku a veškerým změnám navzdory, přičemž to podstatné, co ke své existenci potřebují, je dostatek “ochtlíků”. Celé dny v dřevákách, popíjet vínečko, kafrat o všem možném i nemožném, zaprdět si serenádu pod hvězdami a občas si uvařit nějakou baštu - takové fazole nebo zelí dokáží jejich “hudbu” nechat rezonovat vesmírem. Okolím skrz prsty vnímaná pohoda.
Mimozemšťanovi moc chutnala a vzal si s sebou vzorek na svou planetu OXO. Glód mu začal říkat Ufolín. Další den opět v noci přiletěl a překvapil Glóda tím, že se naučil mluvit lidskou řečí. Takto každou noc přilétal, dal si zelňačku, popovídal si a zase odletěl. Za zelňačku mu také plnil různá přání. Například mu vrátil jeho zesnulou manželku Francin. Protože mu chtěl udělat radost, vrátil mu ji jako mladou ženu. Netrvalo proto dlouho a Francin od Glóda utekla.
Tahle kniha ve vás zaručeně probudí chuť na dobrou, poctivou, domácí zelňačku. Vůbec jsem netušila co od této knihy čekat a jsem překvapená, jak moc se mi líbila. Nejspíš proto, že mi sedl styl humoru, který v knize je, i když na někoho může být možná až moc černý. Příběh vypráví o dvou starých mužích, kteří žijí ve svém vlastním světě a odmítají přijmout na vědomí pokrok světa. A jednou se k nim snese mimozemšťan, který jim začne plnit přání...
Zelňačku od René Falleta miluju! Poprvé jsem tuto knihu četla před cca 30 lety a mám jí ráda dodnes. Dočkala se i filmového zpracování s Luis de Funesem, které mě osobně příliš neoslovilo. Film přebral pouze komediální podtext příběhu, ten základní, nosné téma knihy bylo ve filmu hezky ukryto. Kniha vypráví o dvou stárnoucích Francouzích, žijících na francouzském venkově dlouho po 2. sv. válce, kteří našli větší než malé zalíbení ve víně a setkají se s mimozemšťanem.
Ačkoliv má tato knížka i docela známé filmové zpracování s Funesem v jedné z hlavních rolí, já osobně jej nikdy neviděla. Samotná knížka mě ze začátku moc nenadchla, a to zřejmě kvůli pro mě dost nezáživnému a popisnému začátku. Nicméně nakonec mě kniha do děje vtáhla, protože začala být vcelku vtipná. Znovu bych ji ale nečetla. Ohodnotila bych ji jako takový průměr – neurazí, nenadchne. Sečteno a podtrženo, film by se mi asi líbil víc.
Recenze