„Neviditelný muž ze Salemu“ je skvělá ukázka toho, jak napínavý příběh se dá rozehrát s několika aktéry během několika dní. Žánrově jde o psychothriller. V knize vás čeká řada překvapení a nebude vám dělat problém ztotožnit se s hlavním hrdinou, který má poněkud zvláštní charakter.
Švédský autor Christoffer Carlsson (1986) vystudoval kriminalistiku a do literatury vstoupil před čtyřmi lety románem „Případ Vincent Franke“. Poté následoval román „Jednooký králík“. Oba romány slavily úspěch a oba vyšly i u nás. Vydalo je nakladatelství Panteon. „Neviditelný muž ze Salemu“ je první knihou ze zamýšlené série s detektivem Leem Junkerem. Jeho další příběh „Padající detektiv“ vyjde na podzim příštího roku.
Sluší se říct, že „Neviditelný muž ze Salemu“ je hodně neobvyklý počin a jeho autor působí mezi autory severských detektivek jako svěží vítr. Je originální, nebojí se bořit tabu a je neuvěřitelně lidský. V jeho příběhu hraje významnou roli šikana mezi dětmi a dospívajícími. Je úžasné sledovat psychologický vývoj těch, kterých se šikana dotýká. V téhle knize je všechno možné a nic není černo-bílé. Když už jsme u té šikany, Carlsson je velmi upřímný. A to až tak, že to čtenáři nemusí být vůbec milé.
Vlastní příběh spojený s vyšetřováním se odehrává v přítomnosti, ale minulost jednotlivých postav je velmi důležitá. Dá se říct, že téměř všichni se tady znají a jejich osudy se vzájemně ovlivňují. S hlavním hrdinou, policistou Leem Junkerem, se poprvé setkáváme ve chvíli, kdy v domě, kde bydlí, dojde k brutální vraždě prostitutky. Junker se vetře na místo činu a chová se tak podivně, že kdybyste nevěděli, že jde o policistu, považovali byste ho za zločince. Ostatně, právě tohle je jedna z věcí, ke které se budete neustále vracet. V knihách Carlssonových konkurentů jsou detektivové vesměs buď hodní, nebo zlí, ale Leo je každou chvíli jiný. A vy budete váhat, zda je vám sympatický, nebo ne.
Všichni aktéři se vám představí na začátku, ale vy se postupně budete dozvídat, jaké jsou mezi nimi vztahy a jaká tajemství skrývají. Některé věci jsou tady tak temné, až to bolí. A vůbec se nebudu divit, když na vás po přečtení padne smutek. V příběhu je důležitá láska, ale nečekejte romantickou story. Tohle je plnokrevný thriller a autor se obešel bez výpůjček z jiných žánrů. Protože to není klasická detektivka – hádanka, nemusíte kvůli překvapení čekat až do poslední kapitoly. Autor váš zájem udrží tím, že tajemství odkrývá postupně a navíc je dokáže stupňovat. Něco se vyjasní, ale v tu chvíli se před vámi objeví další záhada, která je ještě tajemnější než všechny předešlé.
Díky tomu překousnete i fakt, že některá tajemství se vám podaří odhalit. A to zejména v případě, že jste zběhlí čtenáři thrillerů, kteří automaticky podezírají všechny a všechno. Ale jak říkám, není to klasická detektivka, a to, že něco málo uhodnete, není vůbec na škodu. Kniha je čtivá i díky stylu, který si na nic nehraje. Carlsson ovládá řemeslo a jdou mu dialogy i popisy, které v knize převládají. Autorovy postavy mluví tak, jak odpovídá jejich věku a sociální skupině. Působí důvěryhodně a vy jim věříte každé slovo.
Pokud jste se dosud detektivkám vyhýbali, pak vás tato kniha dokáže přesvědčit o tom, že i tato takzvaná oddychová literatura se dá napsat tak, že je k nerozeznání od toho, čemu literární kritici říkají umění.
schovat popis
Švédský autor Christoffer Carlsson (1986) vystudoval kriminalistiku a do literatury vstoupil před čtyřmi lety románem „Případ Vincent Franke“. Poté následoval román „Jednooký králík“. Oba romány slavily úspěch a oba vyšly i u nás. Vydalo je nakladatelství Panteon. „Neviditelný muž ze Salemu“ je první knihou ze zamýšlené série s detektivem Leem Junkerem. Jeho další příběh „Padající detektiv“ vyjde na podzim příštího roku.
Sluší se říct, že „Neviditelný muž ze Salemu“ je hodně neobvyklý počin a jeho autor působí mezi autory severských detektivek jako svěží vítr. Je originální, nebojí se bořit tabu a je neuvěřitelně lidský. V jeho příběhu hraje významnou roli šikana mezi dětmi a dospívajícími. Je úžasné sledovat psychologický vývoj těch, kterých se šikana dotýká. V téhle knize je všechno možné a nic není černo-bílé. Když už jsme u té šikany, Carlsson je velmi upřímný. A to až tak, že to čtenáři nemusí být vůbec milé.
Vlastní příběh spojený s vyšetřováním se odehrává v přítomnosti, ale minulost jednotlivých postav je velmi důležitá. Dá se říct, že téměř všichni se tady znají a jejich osudy se vzájemně ovlivňují. S hlavním hrdinou, policistou Leem Junkerem, se poprvé setkáváme ve chvíli, kdy v domě, kde bydlí, dojde k brutální vraždě prostitutky. Junker se vetře na místo činu a chová se tak podivně, že kdybyste nevěděli, že jde o policistu, považovali byste ho za zločince. Ostatně, právě tohle je jedna z věcí, ke které se budete neustále vracet. V knihách Carlssonových konkurentů jsou detektivové vesměs buď hodní, nebo zlí, ale Leo je každou chvíli jiný. A vy budete váhat, zda je vám sympatický, nebo ne.
Všichni aktéři se vám představí na začátku, ale vy se postupně budete dozvídat, jaké jsou mezi nimi vztahy a jaká tajemství skrývají. Některé věci jsou tady tak temné, až to bolí. A vůbec se nebudu divit, když na vás po přečtení padne smutek. V příběhu je důležitá láska, ale nečekejte romantickou story. Tohle je plnokrevný thriller a autor se obešel bez výpůjček z jiných žánrů. Protože to není klasická detektivka – hádanka, nemusíte kvůli překvapení čekat až do poslední kapitoly. Autor váš zájem udrží tím, že tajemství odkrývá postupně a navíc je dokáže stupňovat. Něco se vyjasní, ale v tu chvíli se před vámi objeví další záhada, která je ještě tajemnější než všechny předešlé.
Díky tomu překousnete i fakt, že některá tajemství se vám podaří odhalit. A to zejména v případě, že jste zběhlí čtenáři thrillerů, kteří automaticky podezírají všechny a všechno. Ale jak říkám, není to klasická detektivka, a to, že něco málo uhodnete, není vůbec na škodu. Kniha je čtivá i díky stylu, který si na nic nehraje. Carlsson ovládá řemeslo a jdou mu dialogy i popisy, které v knize převládají. Autorovy postavy mluví tak, jak odpovídá jejich věku a sociální skupině. Působí důvěryhodně a vy jim věříte každé slovo.
Pokud jste se dosud detektivkám vyhýbali, pak vás tato kniha dokáže přesvědčit o tom, že i tato takzvaná oddychová literatura se dá napsat tak, že je k nerozeznání od toho, čemu literární kritici říkají umění.