ean.png
Ledový měsíc Ilmatar leží na hranici poznaného vesmíru. V temných hlubinách se nerozléhá jen všudypřítomné praskání ledu. Hluboká temnota kypí životem.
Vědecká expedice na podmořské stanici Hitode zkoumá podivuhodné formy života i prastarou místní kulturu. Ve jménu civilizace ale...
číst celé
ean.png
Ledový měsíc Ilmatar leží na hranici poznaného vesmíru. V temných hlubinách se nerozléhá jen všudypřítomné praskání ledu. Hluboká temnota kypí životem.
Vědecká expedice na podmořské stanici Hitode zkoumá podivuhodné formy života i prastarou místní kulturu. Ve jménu civilizace ale přichází i další návštěvníci.
Moře pod ledem se nečekaně stává centrálním bodem hrozícího mezigalaktického konfliktu mezi lidmi a nepřátelskou rasou Šolenů. Nepatří však ani jednomu z nich, patří Ilmatařanům. Je to Jejich moře.
schovat popis
4,5 hvězdičky, skvělý román o prvním kontaktu. Velmi dobře napsaný & Cambias si dal záležet, aby správně připravil půdu pro všechny části, které se logicky, téměř nevyhnutelně spojí. Bylo skvělé, jakým způsobem ukázal psychologii jednotlivých mimozemšťanů - ne tak strašně odlišnou od té naší, ale dostatečně na to, aby byla cizí & přesto pochopitelná. Některé pohnutky to však překračují. V jeho světě, zcela odlišném, to dávalo smysl.
Pomalé budování se uprostřed trochu vleklo, ale konec byl skvělý - hlavně ten úplný. Woah! To jsem nečekala. Fantastické!
Takže dočteno a co na to říct. Nechci být hned negativní, tak začnu těmi klady. Kniha je opravdu luxusní. Plastický obal v noci lehce fosforeskuje a evokuje podvodní bioluminiscenci. Kvituji s povděkem vyobrazení Ilmatařana v čárovém kódu knihy a hodně se mi líbí kresby v úvodu a na konci každé kapitoly. To co bylo v 80.letech normální se už moc nevidí. Bohužel to samé nemůžu říct o obsahu. (spoiler alert) Prvním zklamáním byl popis Ilmatařanů, protože vlastně jde "jen" o sesbírání informací o životě korýšů a jejich aplikování do darwinovy teorie. Bohužel tím na mne působí tahle rasa vyloženě nepřesvědčivě, protože by tím pádem měli vzniknout i na Zemi. Zápletka je také jednoduchá jako bulharská stripterka a nic nedopadne jinak, než jak bychom asi od 1/3 knihy čekali. V poslední kapitole to sice vypadalo na příjemnou změnu, ale nakonec se dočkáme kýženého happy-endu. A když se podíváte na poslední rasu eMZáků, působí na mne projevy jejich společenského postavení zbytečné. Jaký by směřovalo k jediné scéně, kde se dvojice těchto Šolenů snaží v dobrém přesvědčení znásilnit šéfa stanice. Zbytečná scéna, degradující knihu na nepovedený román růžové knihovny. Asi jako by historik místo psaní skript začal chrlit scénáře k pornu. Je to škoda. Cambias opravdu umí psát čtivě. Text mu teče z prstů úplně přirozeně, ale chce to někoho, kdo mu udá směr.
Recenze
Pomalé budování se uprostřed trochu vleklo, ale konec byl skvělý - hlavně ten úplný. Woah! To jsem nečekala. Fantastické!
Kniha je opravdu luxusní. Plastický obal v noci lehce fosforeskuje a evokuje podvodní bioluminiscenci. Kvituji s povděkem vyobrazení Ilmatařana v čárovém kódu knihy a hodně se mi líbí kresby v úvodu a na konci každé kapitoly. To co bylo v 80.letech normální se už moc nevidí. Bohužel to samé nemůžu říct o obsahu.
(spoiler alert) Prvním zklamáním byl popis Ilmatařanů, protože vlastně jde "jen" o sesbírání informací o životě korýšů a jejich aplikování do darwinovy teorie. Bohužel tím na mne působí tahle rasa vyloženě nepřesvědčivě, protože by tím pádem měli vzniknout i na Zemi.
Zápletka je také jednoduchá jako bulharská stripterka a nic nedopadne jinak, než jak bychom asi od 1/3 knihy čekali. V poslední kapitole to sice vypadalo na příjemnou změnu, ale nakonec se dočkáme kýženého happy-endu.
A když se podíváte na poslední rasu eMZáků, působí na mne projevy jejich společenského postavení zbytečné. Jaký by směřovalo k jediné scéně, kde se dvojice těchto Šolenů snaží v dobrém přesvědčení znásilnit šéfa stanice. Zbytečná scéna, degradující knihu na nepovedený román růžové knihovny. Asi jako by historik místo psaní skript začal chrlit scénáře k pornu.
Je to škoda. Cambias opravdu umí psát čtivě. Text mu teče z prstů úplně přirozeně, ale chce to někoho, kdo mu udá směr.