Jelikož je Zjevení spíše seznámení s portfoliem postav a vývojem problémové situace na Lalonde, v Expanzi všechno graduje. Tak jako jsem měl ve Zjevení problémy s první částí, která nenudila, ale hold, čekal jsem něco jiného, v druhé části se konečně něco děje. Na Lalonde se děje hromada věcí, která graduje a graduje a graduje... A pak přijde konec a vám to nedá a musíte se pustit do Expance. A na tom není nic špatného, protože to tak je si myslím s každou ságou. Taky jsem přečetl Pád Hyperionu jedním dechem, nemluvě o Písni ledu a ohně. To do člověka padá a padá a nemůže to zastavit. A mě to baví. A hlavně Hamilton mě baví. Některé vypravěčské obraty jsou někdy, přijde mi, zbytečné. Je tam hodně omáčky, ale ve výsledku ta omáčka dělá tu výtečnou barvitost textu. On mě nejen že bavil, on mě pohltil a nepustil. Byl jsem tím prostě Posedlý.
Recenze