Recenze Stíny

Odehrává se v malém novoanglickém městě, rozloženém na březích řeky, kde sídlí úctyhodná léčebna pro duševně nemocné. Mladá psychiatrička doktorka Kate McKennová se s pochybnostmi a obavami vrací do svého rodného kraje, který kdysi vděčně opustila v naději, že navždycky. Nastupuje na místo primářky nového - a místními obyvateli krajně neoblíbeného - stacionáře pro ambulantní psychicky narušené pacienty. Stále ještě zdrcená po nedávném rozvodu a naplněná úzkostí a nervozitou se zabydluje v domě, kde vyrůstala. Obklopena stíny vzpomínek na nešťastné dětství zjišťuje, že se musí potýkat se strašidelnými telefonickými vzkazy, s papíry, které se ztrácejí a zase nečekaně objevují, s bezdomovcem, jenž toho až příliš ví o její minulosti, a zejména se snahou zavřít domov pro duševně choré. A k tomu všemu jí náhle vstupují do života dva muži, mezi nimiž se musí rozhodnout. Stíny se svými postavami, které jsou „normální“, a možná ne, psychicky narušené, a třeba taky ne, žijící, ale současně mrtvé, představují typickou prózu Marcii Roseové, kde se „skuteční lidé z masa a kostí pohybují v prostředí bohatém na detaily a v časovém rámci utkaném jako nejjemnější tapiserie“, jak napsal jeden z literárních kritiků pro list New York Daily News. schovat popis