Kate je matkou na plný úvazek a má toho až nad hlavu. Po rozvodu zůstala sama na své tři děti – osmnáctiletého Lukea, dvanáctiletou Jess a sedmiletého Bobbyho – a aby toho nebylo málo, její bývalý manžel si založil novou rodinu. Zdálo by se, že to stačí, ale další krutá rána osudu na sebe nenechá...
číst celé
Kate je matkou na plný úvazek a má toho až nad hlavu. Po rozvodu zůstala sama na své tři děti – osmnáctiletého Lukea, dvanáctiletou Jess a sedmiletého Bobbyho – a aby toho nebylo málo, její bývalý manžel si založil novou rodinu. Zdálo by se, že to stačí, ale další krutá rána osudu na sebe nenechá dlouho čekat. Jess je diagnostikována leukemie a jediným vhodným dárcem je její starší bratr Luke. Rodina, která se stále ještě vyrovnává s rozvodem, je vystavena další zkoušce. Kate ví, že nyní musí dát stranou veškerý svůj strach a obavy a udělat to správné pro své děti, zejména pro Jess. Co je ale „to správné“? Může správná věc být i něco, co se zdá na první pohled zcela nemyslitelné?
schovat popis
Recenze
Nejtěžší ze všeho je, když onemocní děti nějakou zákeřnou nemocí a hodně při tom trpí! Rodiče stojí při svých dětech, pomáhají jim v těchto těžkých chvílích, stejně jako hrdinové tohoto románu své dvanáctileté dceři. Pro všechny jsou to těžké chvíle, které si člověk nedovede představit, pokud se v této situaci neocitl osobně, anebo jako osoba, která má nemocné dítě. Já vždy přemýšlím nad tím, proč děti musí takto trpět? Kladu si otázku PROČ a připadá mi to hodně nespravedlivé, protože děti by si měly hrát, smát se, provádět nezbednosti, měly by si užívat života plnými doušky, a nikoliv trávit své chvíle v nemocnici a trpět! Jsou to otázky mezi nebem a zemí, které nedovedeme pochopit a já vždy o tom přemýšlím, když čtu knihy s tímto námětem.
Kniha se četla celkově dobře, celkově nemám asi ke knize žádné výhrady. Všechno působilo důvěryhodně a tak, jak jde život. Knihu jsem si rozložil do více dnů, protože mi svým tématem dala hodně zabrat, hlavně emocionálně mě docela vyšťavila. Samozřejmě při této knize jsem se neubránil ani slzám, jinak to nešlo, a pokud čtenář není z kamene a má srdíčko na správném místě, ponechal slzám volný průběh, protože si myslím, že kniha dojme úplně každého čtenáře.
Kate je máma 3 dětí, kteří mají nefunkčního tatínka. Prostřední dítě onemocní leukemii, ale je možné s nemocí vlastního dítěte bojovat bez podpory? A jaké rozhodnutí je to správné?