Sage se skrývá se svými jizvami na tváři i na duši v pekařství, protože je to osamělá noční práce. Její rodina má židovské kořeny, babička přežila holokaust, ale ona sama se víře brání. Společnost nevyhledává, nicméně se při skupinové terapii, na níž se snaží vypořádat se smrtí maminky, seznámí a...
číst celé
Sage se skrývá se svými jizvami na tváři i na duši v pekařství, protože je to osamělá noční práce. Její rodina má židovské kořeny, babička přežila holokaust, ale ona sama se víře brání. Společnost nevyhledává, nicméně se při skupinové terapii, na níž se snaží vypořádat se smrtí maminky, seznámí a pak i spřátelí se sympatickým devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich dlouhých rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu, neboť ho již dlouhá léta tíží svědomí. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje odbor ministerstva spravedlnosti pro lidská práva a zvláštní vyšetřování a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi?
schovat popis
Recenze
Při čtení jsem měla neustále slzy v očích, tak silné to bylo. Hned jak jsem začala číst, nemohla jsem přestat. Vůbec mi nevadilo střídání... číst celé
Při čtení jsem měla neustále slzy v očích, tak silné to bylo. Hned jak jsem začala číst, nemohla jsem přestat. Vůbec mi nevadilo střídání vypravěčů, tady to naopak bylo žádoucí, aby vás mohl příběh takto pohltit. I když jsem si na konci myslela, že už nic překvapivého přijít nemůže, dočítala jsem poslední stranu s pusou otevřenou dokořán.
Jodi je opravdu skvělá spisovatelka a pokud chcete s jejími knihami začít, tato je skvělou volbou. schovat popis
Při čtení jsem měla neustále slzy v očích, tak silné to bylo. Hned jak jsem začala číst, nemohla jsem přestat. Vůbec mi nevadilo střídání vypravěčů, tady to naopak bylo žádoucí, aby vás mohl příběh takto pohltit. I když jsem si na konci myslela, že už nic překvapivého přijít nemůže, dočítala jsem poslední stranu s pusou otevřenou dokořán.
Jodi je opravdu skvělá spisovatelka a pokud chcete s jejími knihami začít, tato je skvělou volbou.
I já jsem měla na začátku problém se do příběhu začíst, ale postupně se to srovnalo a kniha lehce odsýpala. Ač kapitoly ze života Minky se četly nejlépe, byly právě emocionálně nejtěžší. Při čtení těchto kapitol jsem si jen těžko mohla představit, jakými zvěrstvy si lidé museli projít a poté celý život s takovým traumatem žít.
Konec mě v jedné věci nepřekvapil, tu jsem vytušila a ta se také potvrdila.
V dohledné době si opět něco přečtu od J. Picoult, protože je výborná spisovatelka.
Konec mě ale trochu zklamal. Já mám ráda věci vyjasněné, a tady jsem se tak úplně nedočkala.