Z této knihy mám smíšené pocity. Oceňuji rozmanitost, ale neoceňuji způsob zacházení s postavami, které jsou součástí menšiny. Opravdu doufám, že to, že je Julian trans, neměl být zápletkou a) protože něčí identita by neměla být jen šokujícím faktorem ab) protože to bylo tak zřejmé. Což mě přivádí k mému hlavnímu problému: hlavní postava je absolutně privilegovaná a hloupá. Doslova si hraje na ďáblova advokáta, když její rodiče vyhodí jejího bratra za to, že je gay, ale je naštvaný, že to neřekl? Jako by mu její chování nedalo za pravdu? Což je také důvod, proč chápe, že Julian si dal na čas, aby jí řekl, že je trans. Ale bylo by pro ni tak snadné uhodnout, že zvláště poté, co k němu vešla, jak se mění, a viděla jeho jizvy po OP (doslova viděla jak jeho mastektomii, tak jizvy po hysterektomii). Skoro bych si přál, aby to byl ten hlavní konflikt, protože doufejme, že by to bylo na její pohled považováno za chybu, kdyby se na něj takhle vrhla. Vlastně jsme ji mohli vidět, jak má něco jako lítost. Mám pocit, že by to dávalo větší smysl, než kdyby se náhodně objevil Julianův bývalý a řekl "není ten, kdo říká". Chci říct, že chápu, proč se to stalo, protože to nakonec posloužilo jako vysvětlení, proč byla tak uzavřená, ale jeho rodiče se doslova zřekli, nepotřeboval být dvakrát opuštěn a traumatizován. Zvlášť, když to nejhorší, co se Micahovi stalo, bylo, že to musela přerušit se svými posranými rodiči.
Recenze
Překrásná obálka s mými barvami a ještě úžasnější příběh - to je první díl trilogie Někdo. V anotaci se dozvíte jen jména hlavních postav, a proto vám ani já nebudu k ději říkat nic víc, protože chci, aby to pro vás bylo stejné překvapení jako pro mě.
Je to velmi emotivní a dojemný příběh. Mickey tam skvěle perlí, na její vtipné poznámky vzpomínám ještě teď a Julian je tajemný sympaťák s bezva spolubydlícími, kteří budou hrát hlavní roli ve druhém díle.
Nakonec jsem ale z nudy po knize sáhla a v určitých věcech se musím opravit:
Kniha určitě není přeceňována a prostor, který měla, si určitě zasloužila.
S tou originálností jsem bohužel měla pravdu, děj mi přišel až nudně předvídatelný, tak uvidíme, co přinese další díl.
•••
Autorka má vážně nadání, k čtivému psaní. Ač má kniha přes 450 stran, kapitoly jsou tak akorát dlouhé a stránky mizí pod rukama. Ale přesto se nemůžu zbavit pocitu, že by knize stačilo méně stran.
Další plus jsou vážně moc sympatické postavy. Všechny. Snad kromě rodičů Mickey a Juliana.
Jsem moc mile překvapena, když v příběhu, i když jen okrajově, narazím na postavu z předešlého dílu, nebo jako tady z knihy, kterou už autorka napsala. Líbí se mi to spojení a značí to skvělý vztah, který autorka k postavám má a že na ně rozhodně nezapomíná.
•••
Při čtení (hlavně na začátku) mě občas zarazilo pár nesrovnalostí, nad kterými jsem se na chvilku pozastavila a část textu si přečetla znovu. Nebo ukončení konverzace, která podle mě měla ještě pokračovat a já marně hledala další stránku, kterou jsem mohla nevědomky přeskočit .
•••
Zhruba v poslední čtvrtině knihy jsem tušila co vše Julian skrývá, ale stále mi to přišlo moc a byla jsem zvědavá jak si s tím autorka poradila.
Vůbec nevím jak pořádně knihu hodnotit. Jestli se mi líbila nebo ne. Četla se krásně a postavy jsem si moc oblíbila, ale zároveň se trošku táhla, ale přesto neměla úplně hluchá místa... Já vím, ale přesně takový mám z knihy pocit. Každopádně už mám předobjednaný druhý díl s názvem Někdo jiný, který bude tentokrát ze světa Cassie a Auriho.
Někdo nový je rozhodně kniha, která se vám bude dobře číst. Příběh je poměrně dost ponurý a nenajdete v něm v začátcích moc pozitivních věcí, ale to jak se Mickey vypořádává sama v sobě se selháním rodičů, tajemstvími Juliána a s pořádným překvapením na konci při rozuzlení, vás drží u knihy jako přibité.Na konec jsem vážně zůstala koukat, protože jsem něco takového nečekala a v knize se s tím nesetkala. Tuhle knihu nemusím mít na poličce v knihovně, ale jsem ráda, že jsem se k ní dostala.