V posledním tažení je jedna z těžších knih na čtení. Sama jsem měla problém se do knihy ze začátku začíst. A to nejen kvůli hodně dlouhým souvětím, kdy se musíte na čtení opravdu soustředit, abyste neztratili pozornost. Ale zároveň je také příběh plný myšlenek o životě, nad kterými se pozastavíte a budete chvíli dumat.
Nečekejte ale humorné čtení, jak slibuje anotace. Ze začátku je kniha spíše depresivní a vy budete doufat, že jednou neskončíte jako hlavní hrdinka.
Každopádně autorce se podařilo perfektně vystihnout dnešní chování lidí, kdy absolutně pochopíte Elininu frustraci.

Nina Lykke zvolila ve svém vyprávění střídání minulosti a současnosti, takže se postupně čtenář dozvídá, jak se hlavní hrdinka do současné situace vlastně dostala. A čím déle budete číst, tím víc budete s hlavní hrdinkou soucítit. A pokud si zvyknete na styl, kterým je příběh napsaný, najednou si vlastně uvědomíte, že jste se do příběhu začetli a stránky vám pod rukama rychle utíkají.
Postav v příběhu moc není a pravděpodobně vám ani moc k srdci nepřirostou, protože kromě Elin jsou všichni na vedlejší koleji.
Ve výsledku tak nečekejte nic světoborného, celý příběh je pouze o životě jedné téměř vyhořelé doktorky, která po padesátce začíná znovu.

V posledním tažení je příběh ze života, který donutí k zamyšlení a je okořeněný pohledem na lékařský svět skrze vyhořelou praktickou doktorkou. Kniha neurazí, ale ani nijak zvlášť neohromí. schovat popis