To se hodí. Vím, že je to málo, ale sedělo to. Bylo to stejně rychlé, čtivé, napínavé a dojemné jako ostatní dvě knihy. Jediné, co mě trochu zklamalo, byl až příliš smířlivý konec. Napůl jsem čekala, že se objeví Raynor a zachrání situaci, ale to jsem jenom já, Raynor-groupie. Popravdě řečeno, Christie jeho jméno v průběhu série padalo více než často, a to mě nutilo budovat si naději. Přesto je to napsané opravdu skvěle a mé kvazi-zklamání pramenilo ze subjektivní touhy vidět toho Blizzardova hrdinu se ukázat. Z literárního hlediska nemám co vytknout, ale po přečtení trilogie mě zarazila jedna věc: vztah mezi oběma hlavními hrdiny; zatímco introvertní, knihomolskou, společensky zaostalou mysl Jakea, bojujícího s vyznáním svých skutečných citů Rosemary, dokážu pochopit, její zrcadlové chování mi nepřipadá věrohodné. Drsná vražedkyně s drogovou minulostí a (slušně řečeno) obrovskými životními zkušenostmi nepůsobí příliš reálně, když se červená, natož aby tančila kolem otázky svých citů k němu. Možná se to dá vysvětlit skrze celou tu khalskou zkušenost, kterou kdysi prošla, ale... ne úplně. Nebo je to jen moje bezdůvodné rýpání. Ať tak či onak, Temná templářská sága rozhodně stála za přečtení. Pochvala patří autorce. schovat popis