Stál-li epik Homér v 8. století př. n. l. u počátků
řecké a vlastně i evropské literatury, stojí v 5. století n. l. na
jejím konci epik Nonnos z Panopole píšící stále týmž jazykem i
metrem a nacházející inspiraci v obrovském pokladu řeckého
bájesloví. O Nonnovi - stejně jako o řadě autorů této...
číst celé
Stál-li epik Homér v 8. století př. n. l. u počátků
řecké a vlastně i evropské literatury, stojí v 5. století n. l. na
jejím konci epik Nonnos z Panopole píšící stále týmž jazykem i
metrem a nacházející inspiraci v obrovském pokladu řeckého
bájesloví. O Nonnovi - stejně jako o řadě autorů této epochy -
nelze s jistotou říci, zda byl pohan, či křesťan. Tento fakt ještě
umocňoval obdiv k jeho dílu i jeho zatracování. V předkládané
monografii jsou Nonnova Dionysiaka, zřejmě nejrozsáhlejší epické
dílo pozdní antiky, poprvé zkoumána z hlediska úlohy, již v něm
hrají geografické a mytické pasáže. Prof. Růžena Dostálová (1924)
patří k předním českým byzantologům, přednáší novořecký jazyk a
literaturu na FF UK v Praze a FF MU v Brně. Kromě řady překladů z
antické, byzantské a novořecké literatury je autorkou knih
Byzantská vzdělanost (1990, 2003), Antická mystéria (s R. Hoškem,
1997) ad.
schovat popis
Recenze