Tohle se beze sporu řadí mezi ty největší pecky tohoto roku. Tak proč 4 hvězdy? Protože tři další díly. Zároveň je to u nás docela nedoceněná kniha a já přesně vidím proč. Pomalý tempo, přemýšlivý, krásně napsaný, hutný, inteligentní k tomu příměs podivna a Thomas Senlin, naivní nehrdina, reálnej člověk, vesnický ředitel, jež přichází o iluze. Žádná akční bomba, tohle je ten typ knihy, která od vás něco vyžaduje. Zapojit hlavu, místy číst mezi řádky.
Thomas se vydává se svojí ženou na líbánky do bájné Babylonské věže. Jenže snad to první, co se mu u Věže povede, je ztráta své novomanželky. A tak se neprůbojný a bojácný Thomas vydává do útrob tohoto živého steampunkového organismu. A tak se bláhový, konvenční a upřímný Thomas ostře střetává s realitou, potkává nespravedlnost, životní paradoxy, zklamání, rozpory a nejedny pošlapaný sny. To, jak autor staví tuhle postavičku proti všemu, co by z něj mělo udělat hrdinu, to je fakt skvělý.
Skrz na skrz příběhem je zaseto pár semínek, které už teď naznačují, že tahat za nitky bude mnohem komplikovanější kombinace monster a lidí.
A stejně jako se Thomas posouvá z jednoho podloží do dalšího, roste i on. Z hrdiny, kterého vám je ze začátku možná tak líto, se stává osobnost, která si zachovává svoje jádro, to jakým je, chce být. To je to, co je na příběhu ryzí, Thomas je pořád člověk, neskáče, pomalu se sune, uklouzne, bolí to, zvedne se, padá a vstává. Je hmamatelnej, dosažitelnej. Sžívá se s ním přirozeně.
Je zde možný zakopnout o pár odkazů, ale absolutně neprůstřelný prvek? Próza ... nádherná, inteligentní, popisná. Jo, tohle mě po dlouhé době zanechalo ve víru tolika příjemný emocí z neskutečně výborně odvedené práce.
Recenze
Thomas se vydává se svojí ženou na líbánky do bájné Babylonské věže. Jenže snad to první, co se mu u Věže povede, je ztráta své novomanželky. A tak se neprůbojný a bojácný Thomas vydává do útrob tohoto živého steampunkového organismu. A tak se bláhový, konvenční a upřímný Thomas ostře střetává s realitou, potkává nespravedlnost, životní paradoxy, zklamání, rozpory a nejedny pošlapaný sny. To, jak autor staví tuhle postavičku proti všemu, co by z něj mělo udělat hrdinu, to je fakt skvělý.
Skrz na skrz příběhem je zaseto pár semínek, které už teď naznačují, že tahat za nitky bude mnohem komplikovanější kombinace monster a lidí.
A stejně jako se Thomas posouvá z jednoho podloží do dalšího, roste i on. Z hrdiny, kterého vám je ze začátku možná tak líto, se stává osobnost, která si zachovává svoje jádro, to jakým je, chce být. To je to, co je na příběhu ryzí, Thomas je pořád člověk, neskáče, pomalu se sune, uklouzne, bolí to, zvedne se, padá a vstává. Je hmamatelnej, dosažitelnej. Sžívá se s ním přirozeně.
Je zde možný zakopnout o pár odkazů, ale absolutně neprůstřelný prvek? Próza ... nádherná, inteligentní, popisná. Jo, tohle mě po dlouhé době zanechalo ve víru tolika příjemný emocí z neskutečně výborně odvedené práce.