Z toho, co jsem od Toni Morrison četla, vždy mi učarovala její obrazná vyjádření, její schopnost předávat pocity. Samotný příběh je pak vždy tak krásně hmatatelný i se všemi svými ošklivostmi. Svým způsobem jsem hodně cítila soucit - s Junior, se kterou se taky život nemazlil a tak si zvykla nebýt nikomu věrná a na ničem nelpět, leč postrádající svého Dobrodince; s Heed, která byla jako malá vystavena starýmu chlapovi; s Christinou, která se snaží svým způsobem utéct od těch, které nenávidí; i ten Dobrodinec Bill Cosey byl z určitého hlediska politováníhodný. Přátelství, přerušené nenávistí, v obou případech tak silný cit... Do toho veškerá špína v hotelu. A laskavá L, jejíž jméno může být právě Láska.
Recenze