Krvavé fašistické řádění v daleké Etiopii, které se odehrálo v letech 1935-1941, tj. tři roky před začátkem rozpínavosti fašistického Německá ve střední a východní Evropě a okupací svobodné Československé republiky hitlerovským Německem způsobilo milionové ztráty na životech. V jednom případě, v únoru 19/21, 1937, fašisté bestiálně pobili přes 40 tisíc mužů, žen a dětí během několika hodin v hlavním městě Addis Ababě.
Mussoliniho bludné imperiální ambice vybudovat „nový Řím“ přinesly materiální zkázu do Etiopie, země se starobylou, tisíce let trvající historií a kulturou, ničení kostelů, mešit včetně systematického zabíjení duchovních, křesťanských i muslimských, i světských učenců.
Fašistickou ideologií opojení jinak chudí Italové, většinou zbídačení hospodářskou krizí, která zachvátila od počátku 30. let tehdejší západní svět, v hordách opouštějí své příbytky a s puškou v ruce hledají štěstí v daleké Africe coby novodobé římské legie často s pomocí jejich etiopských nohsledů, jež proslavilo označení „Banda“ (odezva na věhlasné krutosti fašistického řádění Banderovců ve východní a střední Evropě), a jejich vojenští a civilní pohlaváři spáchali dodnes důkladně nevyšetřené a neuzavřené zločiny často na bezbranné civilní populaci.
Kniha Holy War, historika I. Campbella, v kontextu těchto událostí dokumentuje a popisuje jednu z nejhanebnějších rolí Vatikánu včetně jeho nejvyšších představitelů schvalujících tyto zločiny. Vycházející z série tzv. Lateránské smlouvy a na ni navazující dohody mezi papežem Pius XI a Mussolinim, italští fašisté a katolická církev plně spolupracovali při uskutečňování této válečné agrese proti Etiopii, a tudíž tím umožnovali nekonečnou devastaci této východoafrické země.
Právě ze svého trůnu a země vyhnaný etiopský císař Haile Sellasse I. (VII.23. 1892-VII.27. 1975) při obhajobě své napadené země pronesl před Společností národů (VI.30.1936), jejímž členem byla Etiopie, památnou větu „dnes jsme to my, zítra to budete vy“, kterou utopily výkřiky některých zpupných přítomných civilizované Evropy „hrdě kráčející vpřed do zářné moderní budoucnosti.“
Je třeba připomenout, že k agresivnímu tažení přispěla lhostejnost především britské, ale i francouzské vlády, které ponechaly bez povšimnutí porušení ekonomických embarg na dovoz ropy a zbraní do Italie. Mussolini, dá se říci a jeho útoky na Etiopii přišli po jeho stejně krvavé řadění v severní Africe, především v Libyi, to bral jako „Zelenou“ a „Ok!“ Ovšem důsledky byly katastrofické, jak se brzy ukázala nejen pro Etiopii, ale i pro Evropu.
Závěrem, se ptám čtenáře, jenž využívá služby internetového obchodu Megaknihy: „Všechno se mění, aby to zůstalo stejné“, to mi říkal kamarád Pepa K. schovat popis