Román odehrávající se ve východoněmeckém Erfurtu, kde se usadila komunita sudetských Němců ze západočeského Touškova. Vypráví tragikomický životní příběh mladého matematika s počtářskou mánií Eduarda, jeho lásky Anny a nejlepšího kamaráda z dětství Paula. Pro děj je zcela příznačný rok 1969. V Československu vstupuje v platnost nová ústava upravující postavení národností, což u hrdinů románu vzbudí novou vlnu politických nadějí. Současně se příběhem prolínají animozity života v komunistické diktatuře německého střihu: setkáme se s udavači Stasi, necitlivými urbanistickými řešeními, cenzurou, ale i představiteli východoněmeckého protestsongu. Tragický obrat v osudech hrdinů představuje demonstrace sudetoněmeckých radikálů v den oslav hokejového vítězství nad Sovětským svazem v březnu roku 1969 na Václavském náměstí. Druhá dějová linie, Eduardovy vzpomínky, je zasazena do válečného Touškova. Příběh s lehkým kriminalistickým nádechem, tragikomickým řetězením náhod a obyčejně neobyčejnými postavami je přitažlivý rovněž vypravěčskou a jazykovou rafinovaností autorky. Českému čtenáři přináší také neobvyklou reflexi historických událostí válečných a poválečných let na území dnešní České republiky i politické situace let šedesátých a pražského jara. Zcela nově i v kontextu německé literatury tematizuje specifickou situaci sudetských Němců v NDR. Román odehrávající se ve východoněmeckém Erfurtu, kde se usadila komunita sudetských Němců ze západočeského Touškova. Vypráví tragikomický životní příběh mladého matematika s počtářskou mánií Eduarda, jeho lásky Anny a nejlepšího kamaráda z dětství Paula. Pro děj je zcela příznačný rok 1969. V Československu vstupuje v platnost nová ústava upravující postavení národností, což u hrdinů románu vzbudí novou vlnu politických nadějí. Současně se příběhem prolínají animozity života v komunistické diktatuře německého střihu: setkáme se s udavači Stasi, necitlivými urbanistickými řešeními, cenzurou, ale i představiteli východoněmeckého protestsongu. Tragický obrat v osudech hrdinů představuje demonstrace sudetoněmeckých radikálů v den oslav hokejového vítězství nad Sovětským svazem v březnu roku 1969 na Václavském náměstí. Druhá dějová linie, Eduardovy vzpomínky, je zasazena do válečného Touškova. Příběh s lehkým kriminalistickým nádechem, tragikomickým řetězením náhod a obyčejně neobyčejnými postavami je přitažlivý rovněž vypravěčskou a jazykovou rafinovaností autorky. Českému čtenáři přináší také neobvyklou reflexi historických událostí válečných a poválečných let na území dnešní České republiky i politické situace let šedesátých a pražského jara. Zcela nově i v kontextu německé literatury tematizuje specifickou situaci sudetských Němců v NDR.