Po autorově knížce Jsou světla, která nevidíme, jsem ihned šáhla po Zdi vzpomínek. Byla jsem zvědavá jestli bude nějak podobná předchozí knize. Stylem psaní trochu ano, ale strukturou knihy rozhodně ne....
číst celé
Po autorově knížce Jsou světla, která nevidíme, jsem ihned šáhla po Zdi vzpomínek. Byla jsem zvědavá jestli bude nějak podobná předchozí knize. Stylem psaní trochu ano, ale strukturou knihy rozhodně ne. Zed´vzpomínek je sestavená z několika ovídek a každá z nich vám dodá pocit jako by vás někdo objímal a křičel na vás do toho i křičel. Každé slovo knihy je nezapomenutelný zážitek, který ve vás nechá své kouzlo ještě několik měsíců.
schovat popis
Zeď vzpomínek od Anthonyho Doerra je kniha, kterou by si žádný milovník kvalitní literatury neměl nechat ujít. Tento soubor povídek vás zavede na čtyři kontinenty a nabídne vám nezapomenutelné a oceněné příběhy, které vás hluboce zasáhnou.
Kniha obsahuje povídky, které získaly řadu prestižních ocenění, například National Magazine Award za krásnou literaturu, Cenu O. Henryho či The Pushcart. Anthony Doerr, čerstvý držitel Pulitzerovy ceny za román, zde prokazuje svůj jedinečný talent právě v krátkých formách, které někteří kritici dokonce považují za vrchol jeho umělecké tvorby. Příběhy v knize jsou plné poetiky, hlubokého pozorování života a emocí, které čtenáře nejen zaujmou, ale přimějí se zamyslet nad světem kolem nás.
Zeď vzpomínek je ideální volbou pro ty, kdo hledají kvalitní literaturu s citlivým, avšak silným vyprávěním. Vydejte se na cestu napříč časem a prostorem a nechte se okouzlit uměním jednoho z nejuznávanějších současných autorů.
Proč si tuto knihu vybrat?
Oceněné povídky: Každá ze zahrnutých povídek získala významné literární ocenění.
Různorodé prostředí: Příběhy se odehrávají na čtyřech světadílech, což nabízí bohatý a pestrý kulturní kontext.
Umělecká hloubka: Autor je známý svým intuitivním smyslem pro poetiku a skvělým vyprávěním.
Autorem Pulitzerem oceněný: Anthony Doerr je držitelem prestižní Pulitzerovy ceny, což garantuje vysokou kvalitu díla.
Snadné čtení: Povídky jsou vhodné pro čtení v různých chvílích - ať už máte jen chvíli času, nebo chcete prohloubit literární zážitky.
Hlavní vlastnosti knihy
Autor: Anthony Doerr
Žánr: Povídková literatura
Obsah: Soubor několika povídek s různorodou tematikou a oceněními
Jazyk: Český překlad (předpoklad dle kontextu)
Vhodné pro: Čtenáře, kteří ocení kvalitní, kritiky uznávanou literaturu
Po autorově knížce Jsou světla, která nevidíme, jsem ihned šáhla po Zdi vzpomínek. Byla jsem zvědavá jestli bude nějak podobná předchozí knize. Stylem psaní trochu ano, ale strukturou knihy rozhodně ne....
číst celé
Po autorově knížce Jsou světla, která nevidíme, jsem ihned šáhla po Zdi vzpomínek. Byla jsem zvědavá jestli bude nějak podobná předchozí knize. Stylem psaní trochu ano, ale strukturou knihy rozhodně ne. Zed´vzpomínek je sestavená z několika ovídek a každá z nich vám dodá pocit jako by vás někdo objímal a křičel na vás do toho i křičel. Každé slovo knihy je nezapomenutelný zážitek, který ve vás nechá své kouzlo ještě několik měsíců.
schovat popis
sliceofpizza
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Po autorově knížce Jsou světla, která nevidíme, jsem ihned šáhla po Zdi vzpomínek. Byla jsem zvědavá jestli bude nějak podobná předchozí knize. Stylem psaní trochu ano, ale strukturou knihy rozhodně ne. Zed´vzpomínek je sestavená z několika ovídek a každá z nich vám dodá pocit jako by vás někdo objímal a křičel na vás do toho i křičel. Každé slovo knihy je nezapomenutelný zážitek, který ve vás nechá své kouzlo ještě několik měsíců.
Na knihu Zeď vzpomínek jsem byla hodně zvědavá. A nezklamala, naopak. Je to velmi zvláštní a zajímavá knížka. Obsahuje sedm povídek situovaných do rozličných míst světa. Ovšem jedno mají společné. Vzpomínky. Možná si někdo řekne, co je tak zvláštního na vzpomínkách... Pokud si knihu přečte, rozhodně už ho tato otázka nenapadne.
Povídky jsou napsané... Zkrátka krásně. Já vím, není to právě originální vyjádření, ale já jsem se prostě u čtení krásně cítila, byť každá povídka obsahovala i smutnou stránku. Autorův vytříbený styl mi jednoznačně sedl a byl mi velmi příjemný. Při čtení se vám prostě tělem i myšlenkami rozlévá zvláštní, ale moc příjemný pocit. Těžko se to popisuje, pochopí hlavně ten, kdo už knihu četl :) Samozřejmě mě některé povídky oslovily více, jiné méně.
Nejvíc na mě asi zapůsobila povídka Život po životě. Povídka Zeď vzpomínek, podle které se nese i název knihy, mi zase přišla nejzvláštnější svým námětem. Hodně jsem po dočtení o ní přemýšlela. Další pořadí již vytvářet nebudu, protože každá povídka byla svým způsobem zajímavá a oslovila mě. Jen ty dvě zmíněné asi nejvíc.
Zeď vzpomínek je nádherná kniha. Jazyk a vyjadřování autora si zamilujete. Je jako pohlazení. Sama povídky moc nevyhledávám, ale tyto rozhodně stojí za přečtení. Dáte mi jistě za pravdu.
Když jsem od autora četla knihu Jsou světla, která nevidíme, tak jsem po dočtení byla nejen nadšená, ale i zvědavá, zda se setkám zase s nějakou takovou knihou. Chápejte to tak, že já se stále setkávám s různými knihami, některé si mi líbí moc, některé dost, některé prostě jen líbí, ale zatím jsem nečetla žádnou, která by dokázala popisovat krutosti a životní cesty lidí tak, abych opravdu přemýšlela, kde a hlavně kdo jsem já. To se stalo opravdu poprvé až po "světlech". A logicky z toho ústí, že jakmile nakladatelství MOBA vydala ediční plán a v něm Zeď vzpomínek, byla jsem odhodlána ji vlastnit. A udělala jsem dobře. Je to opět skvostné dílo, kterému se nic nevyrovná. Je to balzám pro lidskou duši, pastva pro oči a zábava pro mozek.
Co jsem taky na některých stránkách obdivovala byla, že autor dokázal na 10 stránkách popsat takový příběh, kdy jsem zatínala zuby, těžce oddychovala a nakonec se smála. Dokázal dlouhý lidský život smrsknout na pár stránek, ale přitom po dočtení povídky jsem si byla jistá, že ji nic nechybělo a že mi dala vše, co mohla.
Je to úžasná kniha, která si opravdu zaslouží plnou pozornost nás všech.
Když jsem přečetla knihu Jsou světla, která nevidíme, od stejného autora, rozhodla jsem se, že si přečtu ještě jeho další díla. Jsou světla, která nevidíme, jsou obrovským bestsellerem, tomu se už asi žádné dílo nevyrovná. I tak jsem byla ráda, že držím tuto knihu v ruce a začetla se do ní během prvních pár stran. Kniha není souvislým jedním příběhem, ale najdeme v ní povídky ze čtyř světadílů. Velmi zajímavé zpracování.
'' Zeď vzpomínek '' od Anthonyho Doerra je moc povedená kniha. Autora jsem nikdy před tím neznala, ani jsem nenarazila na jeho knihy. Ovšem tato knihy... ta mě uchvátila. Tento žánr jsem dosud nikdy nečetla, ale jsem ráda, že jsem se k němu díky této knize dostala. Doporučuji knihu opravdu všem, je to opravdu napínavé a emotivní, že jakmile jsem se začetla, už jsem se nedokázala odtrhnout. Super :)
Autorova předchozí kniha "Jsou světla, která nevidíme" mě naprosto nadchla příběhem i vypravěčskou technikou, a proto jsem si se zájmem přečetla i "Zeď vzpomínek". Narozdíl od již zmíněného románu je tato kniha souborem povídek a každá se odehrává na jiném místě a v jiné době, zdánlivě spolu tedy nesouvisí. Společné však mají jedno - ukazují nezlomnou sílu lidského ducha, která přetrvá navzdory všemu, ať už je protagonista v maovské Číně, nacistickém Německu, nebo se vyrovnává s předčasnou smrtí rodičů a sociálním vykořeněním. Každá povídka je psaná trochu jiným stylem a autor v nich opět předvedl, jak mistrně dokáže měnit vypravěčské techniky tak, aby co nejvíce posloužily příběhu.
Autora Anthonyho Doerra mám moc ráda. Už jsem od něj četla jednu knihu, toto je druhá kniha, kterou jsem od něj četla. Byla jsem moc spokojená a jsem moc ráda, že jsem si knihu koupila. Kniha '' Zeď vzpomínek '' je kniha, která se asi každému nemusí líbit. Já jsem se do ní naprosto zamilovala. Kniha se četla úplně sama, několikrát jsem šla spát velmi pozdě, protože jsem se nemohla odtrhnout. Doporučuji.
Excelentně napsaná kniha, mě dostala úplně do kolen, stojí za to ji mít v knihovně ! Titulní novela získala ocenění National Magazine Award v kategorii krásné literatury, druhá povídka byla označena za „mistrovské dílo vynikajícího pozorovatele a ukázku intuitivního smyslu pro poetiku,“ čtvrtá povídka dostala Cenu O. Henryho a za pátou povídku autor obdržel cenu The Pushcart za rok 2011. U proslulého autora a čerstvého držitele Pulitzerovy ceny se ostatně není čemu divit.
Tato kniha má tolik ocenění, že by byl hřích si ji nepřečíst. Povídková kniha Anthonyho Doerra se odehrává na čtyřech světadílech. Titulní novela získala ocenění National Magazine Award v kategorii krásné literatury, druhá povídka byla označena za „mistrovské dílo vynikajícího pozorovatele a ukázku intuitivního smyslu pro poetiku,“ čtvrtá povídka dostala Cenu O. Henryho a za pátou povídku autor obdržel cenu The Pushcart za rok 2011. U proslulého autora a čerstvého držitele Pulitzerovy ceny se ostatně není čemu divit. Navzdory tomu, že Doerr získal prestižní Pulitzerovu cenu za román, považují někteří kritici právě povídky a novely za vrchol jeho dosavadní tvorby.
Jsou světla, která nevidíme je pro mě kniha, která se mi zaryla hluboko do srdíčka, a proto jsem si pořídila i tuhle další autorovu knihu s názvem Zeď vzpomínek. A musím říci, že i přes to, že tahle kniha je opět něčím jiná - tentokráte tím, že je to knížka složena z různých povídek, tak i tak musím říci, že to opět bylo něco na co jen tak nezapomenu. Pohladilo mě to po duši a u knihy jsem zažila snad všechny své pocity. Bezvadná záležitost.
Tenhle spisovatel Anthony Doerr je v poslední době dost oblíbeným spisovatelem, a proto jsem se do jeho knížek zkrátka musela pustit, byla to jakási nutnost a jako první jsem sáhla po téhle knize Zeď vzpomínek, která mě utvrdila v tom, že tenhle autor zkrátka umí psát bezvadně a celkově příběh se mi líbil dost. I po celkem dost dlouhé době po dočtení si pamatuji všechny detaily a dost často na knihu vzpomínám. Jedno velké wow.
V poslední době mi každý doporučuje tohohle autora. Musím říct, že jsem nejdříve vůbec netušila, co mám od spisovatele čekat, tak jsem si nevytvářela nějaké iluze. Ve finále jsem byla tak moc hotová z téhle úžasné knihy. Příběh se mi neskutečně vryl pod kůži, že i teď si všechno, co se v knize odehrálo, barvitě vybavím. Kniha je šokující, čtivá a poutavá. Přečtete ji na jeden nádech. Doporučuji. Musíte ji mít.
Anthony Doerr je podle mého názoru autor s velkým A. Jeho knihy jsou tak skvěle zpracované. Působí velmi inteligentním dojmem a troufám si říct, že to rozhodně není čtení pro každého. Já mám však jeho knihy moc ráda. A vůbec mi nevadí, že holduje spíše povídkám než románům (ačkoli já to mám obvykle naopak). Musím říct, že mě dokáže zaujmout každou svou větou, každým písmenkem. Jen těžko bych hledala něco, co bych mu vytkla.
Kniha která není psaná jako klasický román, ale je plná povídek. Byla to moje první kniha od autora a jen mě přesvědčila v tom, abych si přečetla i další autorovu knihu s názvem Jsou světla, která nevidíme. Obsahuje 7 povídek, z nichž všechny mají něco společného - jejím základem jsou totiž vzpomínky postav každé povídky. A to jak u postav hlavních, tak i vedlejších. Nejvíce se mi líbily poslední 3 povídky - Řeka Nemunass, Život po životě a Hlubina. Ale ani předchozí 4 povídky nejsou vůbec špatné. S Hlubinou autor vyhrál i cenu, což se nedivím, je naprosto skvělá... Knihy se nemusí bát ani ti, kteří povídky normálně nečtou, protože já také preferuji spíše "obyčejné" romány než povídky a líbila se mi vážně moc. Je mi naprosto jasné, že si musím opatřit ještě Sběratele mušlí, což by také by také měly být povídky. Tímto tvrzením si však nejsem příliš jistá, ale vím, že si tohoto autora určitě dokoupím. Je to mistr svého povolání a jeho knihy vážně stojí za to!
Různé příběhy z různých míst světa. Každá povídka byla úplně jiná, ale všechny vás vtáhnou a chytnou za srdce. Není ani divu, že autor získal cenu za jednu zmíněnou povídku v knize. Skvělá práce! Trochu si myslím, že knížka není určitě pro každého, najdete v ní i trochu sci-fi, ale mně se líbila moc.
Tato kniha obsahuje čtyři povídky. Každá je trochu o něčem jiném, ale všechny se točí kolem vzpomínek. Každá má však něco do sebe. Já osobně jsem se do knihy úplně zamilovala. Vůbec jsem se neokázala od čtení odtrhnout, hltala jsem každé slovo, které autor napsal. Vůbec nevím, co bych knize vytkla. Rozhodně vám ji doporučuji, opravdu to stojí za přečtení. Jsem si jistá, že já se knize v budoucnu ještě několikrát vrátím.
Původně jsem si myslela že si kupuju román, takže jsem byla trošičku zklamaná, že se jedná o sbírku povídek. Na povídky prostě moc nejsem... Nicméně jsem se i tak pustila do čtení a... musím říct, že jsem nakonec byla velmi příjemně překvapená. Ale až po první povídce, kterou jsem musela doslova přetrpět. Ta mě absolutně neoslovila. Potom jsem si ale zvykla na autorův velmi osobitý styl a začetla se. Povídky mě rozesmály i dojaly. Jsou to příběhy obyčejných i neobyčejných životů, každý se odehrává na jiném konci zeměkoule a každý je naprosto kouzelný! Teď, po přečtení "Světel která nevidíme" si začínám myslet, že povídková forma je autorovi mnohem bližší, než románová a asi to bude jeden ze dvou povídkářů, které budu nejen tolerovat, ale dokonce vyhledávat :)
Anthoney Doerr se stává jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho knihy jsou psány do hloubky a vždy zanechávají ve čtenáři potřebu nad jeho příběhy přemýšlet ještě několik dní po dočtení knihy, což svědčí o kvalitě jeho příběhů. Ne jinak je to i v případě povídkové knihy Zeď vzpomínek. Pro autora je typický dokonalý popis krajiny a prostředí spojený s pocity a procítěním vypravěče, tento styl ale rozhodně nenudí, jak tomu někdy bývá. Příběhy končívají často nedokončené a nechávají tak čtenáři volný tok myšlenek aby si dokončil příběh sám. Povídky vás sice nerozveselí ale rozhodně vás donutí zapřemýšlet a o malichernostech lidstva a smyslu života.
Povídky, které se odehrávají každá jinde a spojuje je vzpomínání a získaly mnoho ocenění. To je kniha Zeď vzpomínek. Povídky jsou poměrně dobře čtivé a líbily se mi. Bavily mě. Povídky byly milé, ale zároveň dojené, autor píše moc hezky. Nejde však o knihu, která by ve mně zanechala hodně pocitů a o které bych musela dlouho po přečtení přemýšlet. Za mě spíš průměrnější sbírka povídek, ale za přečtení stojí.
Zeď vzpomínek od Anthonyho Doerra je také zaslouženě oblíbená kniha. Mně se však nelíbila tolik, jako jeho dřívější dílo Jsou světla, která nevidíme. Přesto ale říkám, že za přečtení stojí. Autor má takový krásný styl, kterým píše, kdy každé slovo vytváří nezapomenutelnou atmosféru a díky tomu se odvíjí i nezapomenutelný příběh. Takhle kniha je navíc souborem povídek, takže pokud by vám jeho styl nesedl, stačí přečíst jedinou z nich.
31/08/2017
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Poštovné ZDARMA pro všechno zboží!
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu
Levná doprava doslova za pár kaček
Spokojení zákazníci známka kvality
Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy
Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
Povídky jsou napsané... Zkrátka krásně. Já vím, není to právě originální vyjádření, ale já jsem se prostě u čtení krásně cítila, byť každá povídka obsahovala i smutnou stránku. Autorův vytříbený styl mi jednoznačně sedl a byl mi velmi příjemný. Při čtení se vám prostě tělem i myšlenkami rozlévá zvláštní, ale moc příjemný pocit. Těžko se to popisuje, pochopí hlavně ten, kdo už knihu četl :)
Samozřejmě mě některé povídky oslovily více, jiné méně.
Nejvíc na mě asi zapůsobila povídka Život po životě. Povídka Zeď vzpomínek, podle které se nese i název knihy, mi zase přišla nejzvláštnější svým námětem. Hodně jsem po dočtení o ní přemýšlela. Další pořadí již vytvářet nebudu, protože každá povídka byla svým způsobem zajímavá a oslovila mě. Jen ty dvě zmíněné asi nejvíc.
Zeď vzpomínek je nádherná kniha. Jazyk a vyjadřování autora si zamilujete. Je jako pohlazení. Sama povídky moc nevyhledávám, ale tyto rozhodně stojí za přečtení. Dáte mi jistě za pravdu.
Co jsem taky na některých stránkách obdivovala byla, že autor dokázal na 10 stránkách popsat takový příběh, kdy jsem zatínala zuby, těžce oddychovala a nakonec se smála. Dokázal dlouhý lidský život smrsknout na pár stránek, ale přitom po dočtení povídky jsem si byla jistá, že ji nic nechybělo a že mi dala vše, co mohla.
Je to úžasná kniha, která si opravdu zaslouží plnou pozornost nás všech.
Nejde však o knihu, která by ve mně zanechala hodně pocitů a o které bych musela dlouho po přečtení přemýšlet. Za mě spíš průměrnější sbírka povídek, ale za přečtení stojí.