Myslím, že tahle kniha by se mohla líbit i lidem, kteří nemají ke kokám zrovna velké pouto. Teď nemyslím ten dobytek, co nesnáší zvířata, ale třeba pejskaře. Není to jen o popisování...
číst celé
Myslím, že tahle kniha by se mohla líbit i lidem, kteří nemají ke kokám zrovna velké pouto. Teď nemyslím ten dobytek, co nesnáší zvířata, ale třeba pejskaře. Není to jen o popisování autorových citů vůči kočičí návštěvnice, je to o jeho pocitech a zážitcích z určitého období celkově. I tak se mi ale jeho vztah ke kočičce moc líbil, i to, jak ovlivnila jeho život, bylo to takové pohlazení po duši. Kniha je také plná přinejmenším obohacujících postřehů ze života v Japonsku za hospodářské krize.
schovat popis
Objevte neobyčejný příběh, který dokáže rozzářit každodenní chvíle
Kočičí host je citlivý a dojemný příběh o pomíjivosti života a o síle malých radostí, které mohou proměnit naši běžnou realitu. Tato kniha vám nabídne chvíle, kdy zapomenete na shon světa a ponoříte se do kouzla každodenních okamžiků.
Manželé v knize žijí v poklidném koutku Tokia, kde jejich životní rutinu naruší nečekaný návštěvník - kočka. Toto setkání jim přinese nové zážitky, obohatí jejich dny o barevné a přesvědčivé okamžiky plné poetičnosti. Příběh postupně rozkrývá, jak může i malý milý tvor přinést světlo do vztahu, který ztratil část své jiskry. Čtenář tak může objevit nejen radost z jednoduchých životních okamžiků, ale i hloubku vztahů a citů, které jsou často skryté pod povrchem.
Kniha vás zavede do světa, kde i drobné události mají velký význam, a připomene, že život je třeba prožívat po svém, s otevřeným srdcem a vnímavostí.
Proč si vybrat právě tuto knihu?
Emotivní příběh, který osloví každého, kdo ocení hloubku mezilidských vztahů.
Připomíná krásu drobných životních okamžiků.
Unikátní zasazení do moderního Tokia s atmosférou klidu a něhy.
Inspiruje k zamyšlení nad vlastním životem a tím, co je skutečně důležité.
Skvělá volba pro milovníky kvalitní literatury a smysluplných příběhů.
Hlavní vlastnosti knihy
Příběh plný poetičnosti a citlivosti.
Zaměření na každodenní život a vztahy.
Vhodná pro čtenáře hledající inspiraci a hlubší sdělení.
Dojemný vývoj děje s nečekaným zvratem.
Naznačuje, jak malé věci mohou změnit náš pohled na svět.
Myslím, že tahle kniha by se mohla líbit i lidem, kteří nemají ke kokám zrovna velké pouto. Teď nemyslím ten dobytek, co nesnáší zvířata, ale třeba pejskaře. Není to jen o popisování autorových citů vůči kočičí návštěvnice, je to o jeho pocitech a zážitcích z určitého období celkově. I tak se mi ale jeho vztah ke kočičce moc líbil, i to, jak ovlivnila jeho život, bylo to takové pohlazení po duši. Kniha je také plná přinejmenším obohacujících postřehů ze života v Japonsku za hospodářské krize.
Krásná, poetická a trochu zasněná knížka, kterou jsem přečetla za dva dny při cestách v MHD. Na první pohled se mi zdálo, že je tam moc líčení prostředí a podobných detailů, ale čtenář je tak mnohem lépe vtažen do děje a cítí se být součástí komunity na tokijském předměstí. Ostatně, jak se vždy o pár stránek dál ukáže, lííčení drobných detailů není samoúčelové, nýbrž má vždy nějaký smysl, který později jen tak mimochodem vypluje na povrch. Příběh je veselý i smutný. Kočička, kterou si manželé oblíbili, později umírá (snad po srážce s autem) a manželský pár to zasáhne víc, než by si kdy dovedli představit. To, se v jejich domku děje pak, dokáže pochopit jen skutečný milovník koček, který již o nějakou kočičku přišel. Stručně řečeno, takový člověk musí ostatním připadat jako naprostý blázen. Protože jsem něco podobného zažila, oceňuji, jak věrně a upřímně autor celou situaci vylíčil. Ovšem všechno jednou končí - nejen šťastné chvíle, ale i smutek, a tak i manžele potká shodou náhod další kočičí host.
Křehký příběh odrážející krásu, poetiku a pomíjivost všedních dní. Jazyk je příjemný, estetický. Četbu jsem si moc užila. Velice mi vyhovovalo klidnější tempo, jímž je kniha napsána. Přesto se jednalo o dramatický příběh plný zvratů, ovšem jakoby podaný japonskou technikou Wabi-sabi, která klade větší důraz na čtenářovu pozornost, citlivost a schopnost číst mezi řádky. Nahlédnout pod povrch věcí. Uvidět věci na první pohled neviděné či lehce přehlédnutelné. S okázalostí a touhou ohromit či šokovat čtenáře jsem se zde nesetkala, což bylo více než příjemné. Také bylo zajímavé setkat se takto s japonským způsobem života, který je v knize pěkně vykreslen. K příběhu se ještě ráda vrátím. Zanechal v mé duši velice příjemný dojem. Pohlazení.
Nesmírně půvabná proza, která pojednává o tom jak je život vzácný, jak není věčný, jak všechno jednou pomine. Autor vylíčil skvěle veškeré detaily a do děje vtáhne snad každého hned po pár stranách. Osobně se mi kniha velmi líbila, ale myslím, že to není to nejlepší z japonské a čínské literatury. V některých ohledech je kniha trošku slabší, ale za přečtení rozhodně stojí a proto mi nezbývá nic jiného než tuto knihu doporučit.
Klidné, pohodové čtení, pro krásu, zamyšlení i meditaci nad osudy lidí a koček. Za příběhem kotěte Čibi jsou v náznacích vykresleny prosté lidské příběhy a osudy: dítě si "pořídí" kotě, jeho maminka si u starší domácí, která kočky nemá ráda, vyprosí, aby mohlo kotě u nich být, manželé ze sousedství zase díky kotěti mají spolu o čem mluvit a nacházejí tak i nový smysl života, sousedé díky Čibi na manželský pár žárlí a rozuzlení je ponecháno jen na čtenáři.
Za mě je to rozhodně krásná, jemná kniha, která je velice detailní. Příběh se točí kolem páru z Japonska, ke kterým dorazí na návštěvu kočička. Ve svém vztahu už neviděli velkou budoucnost, mysleli si, že spolu už nemají tolik společného, ale kočka, která se navrací i další dny jim do jejich dní vnese zase jakýsi život. Kniha vás doslova pohladí na duši a ukáže vám život v Japonsku. Určitě si ráda příběh přečtu znovu. Musím také zdůraznit krásný jemný přebal, který jemnost knihy jen podtrhuje.
Román se četl plynule a nenáročně, takže jsem se u knihy účinně uvolnila. Kniha mi umožnila živě vnímat jisté pasáže s poetickým nádechem, takže se mi promítaly v hlavě oživlé představy vycházející subjektivně z textu.
Zprvu jsem byla dost překvapená, proč mi můj vyhledávač našel jako knihu o Japonsku zrovna tohle, ale rozhodla jsem se tomu dát šanci a nemůžu být šťastnější. Asi každý z nás má občas pocit vyhoření nebo ztráty společných témat a přesto, že byli manželé v tomto příběhu materiálně zajištěni, emočně to u nich bylo na bodu mrazu... Až dokud se u nich neobjevila kočka, o které je celý tento příběh. Ať už kočky rád/a máte nebo ne, tahle Vám ukáže, čeho jsou němé tváře schopny. Doporučuji :D
Miluju kočky, takže jsem se na Kočičího hosta samozřejmě nechala nalákat. Kniha pro mě byla originální už tím, že se odehrává v Japonsku. Nejsem na knihy asijských autorů úplně zvyklá. Je to kniha o obyčejném, trošku nudném životě a o tom, jak ho dokáže prozářit zvíře. I když je vlastně toulavé a chodí jen na návštěvu. Je to takový zvláštní, obyčejný příběh, ale vlastně moc hezký. Provoněný sakurami a ochucený špetkou kočičích chloupků :-) Kde jsou kočky, to prostě nemůže být špatné.
Když se vám na pozemek začne vtírat cizí kočka, hlavně ji nevyhánějte! Víte, takhle se to totiž vůbec nedělá. Kočička se musí opečovávat, pravidelně jí dávat vybrané mňamky, stlát jí pelíšek a po celou dobu ji uctívat, že je to takové zlatíčko, že poctila zrovna vás, zrovna vás přišla okupovat, a to je něco, ne? No, aspoň takhle to podává Takaši Hiraide. Ale jo, proč ne. (Vždyť já jsem si za ty roky k čičinám taky dokázala najít vztah.) Kapitoly této knihy jsou všechny velmi krátké, raritou je přímá řeč, až člověk má pocit, že kniha není ani tak románem pro veřejnost, jako spíš soukromé poznámky autora a jeho ženy, které ukazují jedno krásné a krátké období, které, ač už dávno skončilo, stále přetrvává v jejich srdcích. Miloučké a roztomiloučké, stejně jako ta samotná micina.
Překrásná knížka,velmi se mi líbila. Manželé po třicítce žijí v malém pronajatém domku v klidné části Tokia, pracují z domu jako redaktoři a už si nemají mnoho co říct. Jednoho dne se k nim do kuchyňky pozve kočka a rychle nato zase odejde. Další den ale opět přijde a pak zas a znovu a znovu. Manželé jí brzy kupují dobroty a rádi si o kočce a jejím chování povídají. Život jako by pro ně byl najednou příslibem něčeho víc dny jsou jasnější a barevnější. Příběh překypuje drobnými radostmi a okamžiky ohromující poetičnosti, ale pak se něco stane.
Překrásný a velmi citlivý příběh o pomíjivosti života a o tom, jaké to je prožívat ho po svém. Manželé po třicítce žijí v malém pronajatém domku v klidné části Tokia, pracují z domu jako redaktoři a už si nemají mnoho co říct. Jednoho dne se k nim do kuchyňky pozve kočka a rychle nato zase odejde. Další den ale opět přijde a pak zas a znovu a znovu. Manželé jí brzy kupují dobroty a rádi si o kočce a jejím chování povídají.
31/03/2020
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Poštovné ZDARMA pro všechno zboží!
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
Za příběhem kotěte Čibi jsou v náznacích vykresleny prosté lidské příběhy a osudy: dítě si "pořídí" kotě, jeho maminka si u starší domácí, která kočky nemá ráda, vyprosí, aby mohlo kotě u nich být, manželé ze sousedství zase díky kotěti mají spolu o čem mluvit a nacházejí tak i nový smysl života, sousedé díky Čibi na manželský pár žárlí a rozuzlení je ponecháno jen na čtenáři.
Asi každý z nás má občas pocit vyhoření nebo ztráty společných témat a přesto, že byli manželé v tomto příběhu materiálně zajištěni, emočně to u nich bylo na bodu mrazu...
Až dokud se u nich neobjevila kočka, o které je celý tento příběh. Ať už kočky rád/a máte nebo ne, tahle Vám ukáže, čeho jsou němé tváře schopny.
Doporučuji :D
Je to takový zvláštní, obyčejný příběh, ale vlastně moc hezký. Provoněný sakurami a ochucený špetkou kočičích chloupků :-) Kde jsou kočky, to prostě nemůže být špatné.