Hrůzostrašný, okouzlující a neuvěřitelně podmanivý bestseler jednoho z nejlepších brazilských autorů současnosti. Už jste zabili svého otce? Na co čekáte? Úkolem každého z nás je zabít vlastního otce. Udělejte to jako protagonista románu Maria Sabina: zbavte se ho dvěma údery dřevěné hole do...
číst celé
Hrůzostrašný, okouzlující a neuvěřitelně podmanivý bestseler jednoho z nejlepších brazilských autorů současnosti.
Už jste zabili svého otce? Na co čekáte? Úkolem každého z nás je zabít vlastního otce. Udělejte to jako protagonista románu Maria Sabina: zbavte se ho dvěma údery dřevěné hole do hlavy. Pokud možno zezadu.
Je-li zabít otce snadné, rychlé a bezbolestné, mnohem méně snadné, rychlé a bezbolestné je tento čin vysvětlit. Anonymní protagonista Dne, kdy jsem zabil svého otce hledá stopy, které by mu pomohly pochopit zločin, jejž spáchal. Je detektivem shromažďujícím v hlavě důkazy. Uchyluje se k všemožným nástrojům, které jsme dosud vynalezli k analýze našich nejniternějších pohnutek. Všechny se však ukazují jako neúčinné. Spíše matou, než objasňují. Filozofie, náboženství, psychologie: to vše směšně selhává při pokusu vysvětlit lidskou bestialitu. Mario Sabino nepřišel utěšovat. S odvahou, zlomyslností i půvabem raději rozbíjí všechno to, co jsme vybudovali v marné snaze vštípit skutečnosti trochu řádu a smyslu.
Zabít je jednoduché. Obtížné je zjistit, proč jsme zabili.
Den, kdy jsem zabil svého otce patří k nejpřekládanějším románům současné brazilské literatury; doposud vyšel ve Francii, Itálii, Argentině, Portugalsku, Austrálii a Novém Zélandě, Holandsku, Jižní Koreji a Rumunsku.
schovat popis
Recenze
Román má 2 části. Vypráví o muži, který zabil svého otce a v průběhu románu se dočteme, proč se k tomuto činu rozhodl. Příběh je vyprávěn retrospektivně. Vypravěč nám v knize představuje svůj nedokončený román, který pojmenoval BUDOUCNOST, který je také zajímavý a v němž se vypravěč zabývá vysvětlením vzniku ZLA.
V románu se nachází hodně překvapení. Někdy si autor se čtenářem „hraje“ a párkrát se stalo, že jsem autorovi sedl na lep. Závěr románu je hodně překvapivý a docela mi vyrazil dech.
V románu se objevují náhledy do filozofie, náboženství, psychologie (Hegel, Dostojevskij..). Hodně myšlenek jsem si vypsal.
Kniha se četla celkem dobře, i když je u ní třeba více přemýšlet zejména ve filozoficko-náboženských otázkách. To možná odradilo čtenáře a románu udělili nízké hodnocení, ale řekl bych, že tyto části jsou nadávkovány přiměřeně a tyto části se dají přelouskat. :)
V knize se vyskytují poznámky pod čarou.