Sylvia Plath mi svým stylem básní nesmírně vyhovuje, i když běžně dávám přednost spíše "klasickým veršovačkám". Její osobnost byla ale fascinující a deprese, kterými bohužel trpěla, poskytovaly skvělou inspiraci a motivy pro její básnickou tvorbu. Výsledkem jsou tak silné a smutné básně, ve kterých se najde každý beznadějný melancholik. Nejraději mám zejména báseň Lady Lazarus a její poslední verše.
Recenze