Recenze Pouta

Pouta
Nový román u nás již dobře známé spisovatelky nenechá nikoho v klidu: každý z nás si v něm najde strunu, kterou už slyšel znít nebo která v něm stále zvučí temnou ozvěnou. Silná, intenzivní, temná kniha se světýlkem naděje, jejímiž hrdiny jsou naši současníci, je svědectvím o tom, že příčinou zla... číst celé 

Recenze

12
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Recenze od Knihomolka
Znáte ten pocit, když pořád a pořád odoláváte knize jenom kvůli tomu, že se vám nelíbí obálka? Jo, až tak malicherná jsem! 🤫 každopádně jsem knihu opravdu nechtěla čiśt jenom kvůli tomu, že se mi nelíbila obálka. Po chvilce čtení, kdy jsem dala knize šanci, jsem musela číst dál. Upřímně je to taková buum kniha, při které jsem si sedla na zadek. Navíc je to tak super napsaný, že se těšíte na každou další stránku.
27/10/2018
Avatar uživatele
Recenze od Knihomolka04
Nevěděla jsem, co od knihy čekat. Neslyšela jsem o ní žádné recenze z mého okolí, ale kniha se mi zalíbila svou anotací tak, že jsem si ji musela pořídit. Také její obálka mi přišla tak nějak tajemná. Krátký, temný příběh, který jsem hltala stránku po stránce a snad jsem ji v rekordním čase přečetla. Opravdu mě hodně bavila, nic podobného jsem dlouho nečetla. Určitě moc doporučuji, nezabere ani moc času. :-)
22/01/2021
Avatar uživatele
Recenze od Iva
V knize Pouta se autorka zabývá společenskou problematikou která souvisí s komunikací. Sledujeme osudy několika hrdinů, kteří spolu nejsou schopni navzájem komunikovat. Chybějící komunikace je velmi podstatná, protože může všechny hluboce ovlivnit a přivést všem neštěstí. Dílo je o vazbách, které si mezi sebou vytváříme. Kniha je opravdu zajímavě a dobře napsaná. Autorka píše velmi čtivě. Mohu doporučit.
12/04/2021
Avatar uživatele
Recenze od la la
Pouta byla jeden čas obrovským hitem na sociálních sítích, a tak jsem i já podlehla a vyzkoušela tvorbu Delphine de Vigan a od té doby autorky absolutně miluji. Knížka se dotýká mnoha témat a není čtenáře který by si v příběhu nenašel to své. Je pravdou, že druhý Vděk z pomyslné série o mezilidských vztazích mě možná oslovil maličko víc, ale i tak jsou Pouta úžasnou knihou, kterou mohu jen doporučit.
28/03/2021
Avatar uživatele
Recenze od Knihomolka
Tohle je opravdu temná kniha Delphine de Vigan. Krátká knížka, která ve mně vyvolala úplnou záplavu emocí. Svět, který je plný vzájemných traumat, ze kterých se nelze jen tak vymanit. Mistrně napsané. Další její skvělá kniha. Miluju další její knihy jako je Noc nic nezadrží, Podle skutečného příběhu a knihu Ani později, ani jinde. Na autorku jsem narazila náhodou a byla jsem z jejich knih opravdu nadšená. Úžasné!!!
12/12/2020
Avatar uživatele
Recenze od Elby
Hlavními aktéry této knihy jsou spolužáci Théo a Mathis, jejich rodiče a učitelé – všichni „postižení“ svými traumaty, nespokojeností, neschopností, vykolejením z hlavní dráhy svých malých životů. Opět další krásná, ale smutná kniha od autorky. To, co Delphine de Vigan dokáže vykouzlit na 140 stranách, je úplně neskutečné. Její knihy miluji pro to, jak dokáže s pár dobře zvolenými slovy vykouzlit takové emoce, na které jen tak nezapomenete. Kniha nám ukazuje, jak těžké je se vymanit z pout, ať už manželských, rodinných nebo třeba přátelských. To, jak máme v sobě zakořeněný jakýsi model, který dodržujeme i přesto, že bez něj by nám bylo rozhodně lépe. Příběh je plný myšlenek a situací, které Vás donutí zamyslet se, jak to vlastně máte Vy a jestli třeba nejste spoutáni proti své vůli…. Autorčiny knihy miluji, vždycky toho ve mně spoustu zanechají a rozhodně se k nim budu vracet.
7/12/2020
Avatar uživatele
Recenze od Majka_k
Velmi zajímavá kniha, každý z nás si v něm najde strunu, kterou už slyšel znít nebo která v něm stále zvučí temnou ozvěnou. Silná, intenzivní, temná kniha se světýlkem naděje, jejímiž hrdiny jsou naši současníci, je svědectvím o tom, že příčinou zla a tragických osudů nebývají jen války, přírodní katastrofy, nemoci a jiné, většinou těžko ovlivnitelné zásahy „shora“, ale působí si je lidé sami navzájem svou lhostejností, leností, sobectvím, slabostí či nepochopením.
30/03/2020
Avatar uživatele
Recenze od knihomolka
Pouta se po dočtení oficiálně zařadily mezi mé tři nejoblíbenější knihy ze Světové knihovny Odeon! S autorkou Delphine de Vigan jsem už měla možnost se setkat při její předcházející knize, která se mi líbila hodně. Tahle její druhá kniha je ale ještě lepší! Velmi těžký, bolestný příběh, který je ale hodně reálný. Kniha je napsána zvláštním stylem psaní, ale mně to naprosto vyhovovalo! Doporučuji! Jedna z nejlepších Odeonek s nejlepším námětem.
3/11/2018
Avatar uživatele
Recenze od Janička
Pěkný příběh, zajímavá kniha. Každý z nás si v něm najde strunu, kterou už slyšel znít nebo která v něm stále zvučí temnou ozvěnou. Silná, intenzivní, temná kniha se světýlkem naděje, jejímiž hrdiny jsou naši současníci, je svědectvím o tom, že příčinou zla a tragických osudů nebývají jen války, přírodní katastrofy, nemoci a jiné, většinou těžko ovlivnitelné zásahy „shora“, ale působí si je lidé sami navzájem svou lhostejností, leností, sobectvím, slabostí či nepochopením.
23/04/2020
Avatar uživatele
Recenze od artistic_soul
Krátký, ale důležitý příběh o tom, jak malé náznaky ve světě, kde se lidé navzájem příliš nevidí, můžou být klíčové. Vzhledem k tomu, že jsem od autorky ještě nic nečetla, bych tuhle knihy přirovnala k Vranám od Petry Dvořákové. Ve Vránách mě více oslovil příběh, tady ve mě zanechává větší dozvuky styl psaní. Každopádně můžu jedině doporučit, i když vás hned na první pohled obálka nemusí zaujmout :).
26/11/2021
Avatar uživatele
Recenze od Pavli
Pro mě neznámá autorka. Styl psaní mě bavil. Z knihy/příběhu na mě šla trochu úzkost. Asi bych si ji přečetla ale znova. Hlavní postavy si žijí své příběhy, které rozhodně nejsou růžové. Bolest, beznaděj. Hledání cesty? Spíš otázka, zda svá trápení sdílet či mlčet a utápět se v tom.
26/04/2020
Avatar uživatele
Recenze od jsemdenisa
Další velice zajímavá Odeonka, ale za mě existují lepší.
Příběh psaný na 140 stran a vyprávěný z pohledu 4 různých osob. To mimo jiné znamená, že jednotlivé postavy pořádně nepoznáte.
Můj největší problém byl, že vás knížka vezme do již rozjetého děje, vy čtete, čekáte zápletku a v momentě, když konečně k nějaké zápletce dojde, kniha končí. Takže si říkáte, jestli to čtení nebylo vlastně úplně k ničemu, nebo minimálně o ničem.
Když pomineme ten skoro nijaký děj, musím pochválit sloh autorky. Píše moc hezky, ale také už jsem viděla hezčí.
24/04/2020