Vojenská chirurgie

Válečné konflikty provázely lidstvo odpradávna a s rozvojem válečnictví došlo také k rozvoji zdravotní péče o raněné. Na přelomu 18. a 19. století byly na bojištích zavedeny mobilní ambulance. Významnou osobností vojenského lékařství byl ruský lékař Nikolaj Ivanovič Piorogov, který jako první lékař využil k anestezii éter přímo v bojišti, k fixaci končetin používal sádrový obvaz a přišel také s myšlenkou systematického třídění raněných vojáků. Kniha Vzpomínka na Solferino se věnuje okolnostem založení Mezinárodního výboru Červeného kříže. V knize Přísaha pod palbou, popisuje chirurg Hassan Bajev své zkušenosti během rusko-čečenské války.