Svěřenství

Svěřenství je starobylý právní institut, v platném českém právu upravený v §§ 1448–1474 , na jehož základě je určitý majetek závětí vyčleněn k užívání a požívání stanoveným osobám, nejčastěji zůstavitelovým potomkům (tzv. rodinná svěřenství). Svěřenství bylo upraveno ustanovením § 618–646 Všeobecného zákoníku občanského; na území Československa byla tato část zrušena v roce 1924.Svěřenství se svou právní povahou blíží nadaci, na rozdíl od ní však nemá právní subjektivitu.Předmětem svěřenství se mohl stát jen majetek dlouhodobé hodnoty, typicky nemovitosti.Více se dozvíte, z naší nabídky knih.