Trestní soudnictví

Trestní právo rozlišujeme na trestní právo hmotné, které stanovuje, co je trestným činem a určuje, jaké sankce budou za jeho spáchání uloženy a trestní právo procesní, které upravuje činnost orgánů činných v trestním řízení při zjišťování a prokazování trestných činů a také při ukládání trestů. V raně feudálním státě bylo trestní právo závislé na obyčejích, s příchodem křesťanství se i v trestní právu začala projevovat vůle církevních předpisů. Ještě ve 13. století se u nás vyskytoval kolektivní výkon trestu smrti, ukamenováním. Potrestání pachatelů bylo často soukromou záležitostí. V případě zabití, potrestání a odškodnění od pachatele vyžadovala rodina zabitého. Postupem času docházelo k omezení krevní msty, ale její pozůstatky bychom našli ještě na počátku 17.století. Tresty smrti byly často velmi kruté (stětí, oběšení, upálení, zahrabání za živa), často se ukládaly také tresty mrzačící (useknutí končetiny, oslepení, vytržení jazyka). Zločinům a trestům na našem území se věnuje řada publikací.