Spisovatelé

Se psaním je to jako s každým jiným tvůrčím procesem. Někomu je shůry dáno, jiný se musí učit. Každý text má své zákonitosti, určitá pravidla platí při psaní blogu, jiná zase při psaní eseje, recenze, povídky nebo básně. Někteří spisovatelé se s talentem a citem pro psaní již narodili, jiní k tomu potřebovali navštěvovat kurzy tvůrčího psaní. K našim nejuznávanějším spisovatelům se řadí Karel Čapek (Bílá nemoc), Arnošt Lustig (Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou), Bohumil Hrabal (Obsluhoval jsem anglického krále), Michal Viewegh (Báječná léta pod psa) nebo Alois Jirásek (Temno). Z básníků pak například Jaroslav Seifert, Otokar Březina, František Halas, Vítězslav Nezval nebo Vladimír Holan. Ženy se jako spisovatelky začaly prosazovat až později, k těm nejúspěšnějším se řadí např. Božena Němcová, Karolina Světlá, Tereza Brdečková, Petra Hůlová, Irena Dousková nebo Eva Kantůrková.