Náledí je dle mého kniha, kterou nelze tak lehce zařadit, protože přestože v sobě prvky určitého napětí má, není to úplně typický thriller a na druhou stranu, to není ani klasická detektivka, na kterou jsme jako čtenáři zvyklí. Mohli bychom tedy knihu například definovat jako detektivní psychologický thriller a budeme spokojeni. Od oné osudné autonehody se pak postupně odvíjí jednotlivé příběhy hlavních i vedlejších hrdinů, díky kterým se čtenáři setkávají s emocionálními propady až na samé dno a poznají každého z nich až do morku jejich kostí.

Celý příběh je poskládán z dvou časových linií (před a po) vyprávěný z několika pohledů účastníků nehody. Ty jsou zařazeny do krátkých nepravidelně se střídajících kapitol, které drží své čtenáře v neustálém napětí. Navíc Carin Gerhardsen si coby matematička bravurně vypočítala, co bude na čtenáře zabírat a v jakých dávkách má informace v knize předsouvat, no a vy máte pak pocit, že si s vámi autorka tak trochu hraje. Když už si totiž myslíte, že Vás nemůže nic překvapit - BUM!!! Další tvrdý náraz.

Hlavní myšlenka knihy není vůbec složitá, vše se točí kolem jedné autonehody, která spustí doslova lavinu událostí. Přestože je v knize poměrně málo postav, vzhledem k propletenosti jednotlivých vztahů a především autorčinu záměru odhalování informací se můžete velmi lehce splést, kdo je vlastně kdo. O to byla pro mě kniha více zajímavá než kterákoliv jiná. schovat popis