Helena má dvě krásné dcery, milujícího manžela a úspěšné podnikání. S rodinou bydlí v rozlehlém domě po prarodičích a okolí ji považuje za dítě štěstěny. Mladá žena však skrývá děsivé tajemství o svém původu. Její otec kdysi unesl její matku a na dlouhé roky ji věznil v močálech.
Americká spisovatelka Karen Dionne není ve světě literatury žádným nováčkem. Na svém kontě má řadu povídek, románů a angažuje se i jako blogerka a literární kritička. „Dcera krále močálů“ je psychologický thriller, který u nás na Velký knižní čtvrtek vydalo nakladatelství Slovart. Abych vás nenapínala, řeknu rovnou, že jde o zatraceně dobré čtení. Román je jako smršť, po níž nezůstane kámen na kameni. Příběh vás strhne a myslet na něj budete ještě dlouho poté, až knihu odložíte.
Ačkoliv název i anotace svádí k tomu myslet si, že jde o vyprávění založené na skutečných událostech, „Dcera krále močálů“ je naprostá fikce. Autorka se nechala inspirovat místem, kde kdysi žila, ale co se týče osudů hlavní hrdinky a jejích rodičů, jedná se o fantazii. Dionne se nenechala svázat konvencemi, vykašlala se na to, zda její příběh působí reálně nebo ne, a díky tomu vytvořila něco, co vás zasáhne na nejcitlivějším místě. „Dcera krále močálů“ je hodně psychologická a troufám si říct, že vás Helenin životní příběh dojme k slzám.
Hlavní dějová linie je čistokrevným thrillerem, který vás nenechá ani na chvíli vydechnout, ale to, co vás dostane nejvíc, jsou vztahy mezi aktéry. Příběh vypráví v první osobě Helena, ona „dcera krále močálů“. Její příběh je drsný, surový i nechutný, ale zároveň neuvěřitelně sentimentální. Všechno, co se kdy odehrálo nebo právě odehrává, sledujeme jejíma očima a je téměř geniální, jak se autorka dokázala vcítit do myšlení a cítění dívky, která je (proč si to nepřiznat) dost narušená. Její jednání vás bude mnohokrát šokovat, ale vězte, že to nejhorší na vás teprve čeká.
Helena se narodila v chatrči mezi močály, kam její otec indiánského původu unesl čtrnáctiletou blonďatou dívenku. Otec se zachoval tak, jak po generace činili jeho předkové, a proto nikdy nedokázal pochopit, že únos je nejen nelegální, ale také nemorální. Unesená dívka v sedmnácti letech porodila dítě a Helena nikdy nedokázala pochopit, proč ji matka nemiluje a proč se jí bojí. Čtenář ví, že Helenin otec je skrz naskz špatný člověk, ale samotná Helena to vidí úplně jinak. Vždyť to byl přece otec, kdo ji miloval a kdo ji naučil všechno potřebné k přežití.
Helena se po dvanácti letech dostala s matkou do civilizace, do věci se vložila policie a dívčin otec skončil ve vězení. My se s Helenou poprvé setkáme ve chvíli, kdy se dozví, že se jejímu otci podařilo uprchnout z vězení. Helena se rozhodne udělat něco naprosto nečekaného a nepochopitelného. Zatímco se to děje, hrdinka vzpomíná na své dětství a upřímně říkám, že tyhle retrospektivní pasáže s vámi pěkně zamávají. Pokud můžu radit, přistupte ke knize bez předsudků, protože vás vyděsí, komu vlastně držíte palce a kdo je vám sympatický.
V knize nechybí ani detektivní linie a autorce se musí nechat, že je jednou z mála spisovatelek, které si vás dokážou omotat kolem prstu už jen svým stylem. Její vyprávění je neuvěřitelně upřímné, intimní a vám nebude dělat problém vcítit se do jejích postav. „Dcera krále močálů“ je originální a skvěle napsaný příběh, který zhltnete na jeden zátah. S emocemi budete jako na houpačce a stejně jako já si budete přát, aby Karen Dionne napsala další příběh v podobném duchu.
Recenze
Ještě jsem si v knize užívala to, jak autorka dokázala popisovat nejen krajinu, ale také charaktery hlavních postav. Žádné nudné a sáhodlouhé věty, ale postřehy, které vás budou bavit. Žádné zbytečné kudrlinky, ale příjemné, nenucené informace, díky kterým si ten svět okolo Heleny dokážete velmi dobře představit.
Dceru krále močálů ráda doporučím každému, kdo hledá dobrý, neotřelý, něčím nový, originální psychologický thriller. :-)
Americká spisovatelka Karen Dionne není ve světě literatury žádným nováčkem. Na svém kontě má řadu povídek, románů a angažuje se i jako blogerka a literární kritička. „Dcera krále močálů“ je psychologický thriller, který u nás na Velký knižní čtvrtek vydalo nakladatelství Slovart. Abych vás nenapínala, řeknu rovnou, že jde o zatraceně dobré čtení. Román je jako smršť, po níž nezůstane kámen na kameni. Příběh vás strhne a myslet na něj budete ještě dlouho poté, až knihu odložíte.
Ačkoliv název i anotace svádí k tomu myslet si, že jde o vyprávění založené na skutečných událostech, „Dcera krále močálů“ je naprostá fikce. Autorka se nechala inspirovat místem, kde kdysi žila, ale co se týče osudů hlavní hrdinky a jejích rodičů, jedná se o fantazii. Dionne se nenechala svázat konvencemi, vykašlala se na to, zda její příběh působí reálně nebo ne, a díky tomu vytvořila něco, co vás zasáhne na nejcitlivějším místě. „Dcera krále močálů“ je hodně psychologická a troufám si říct, že vás Helenin životní příběh dojme k slzám.
Hlavní dějová linie je čistokrevným thrillerem, který vás nenechá ani na chvíli vydechnout, ale to, co vás dostane nejvíc, jsou vztahy mezi aktéry. Příběh vypráví v první osobě Helena, ona „dcera krále močálů“. Její příběh je drsný, surový i nechutný, ale zároveň neuvěřitelně sentimentální. Všechno, co se kdy odehrálo nebo právě odehrává, sledujeme jejíma očima a je téměř geniální, jak se autorka dokázala vcítit do myšlení a cítění dívky, která je (proč si to nepřiznat) dost narušená. Její jednání vás bude mnohokrát šokovat, ale vězte, že to nejhorší na vás teprve čeká.
Helena se narodila v chatrči mezi močály, kam její otec indiánského původu unesl čtrnáctiletou blonďatou dívenku. Otec se zachoval tak, jak po generace činili jeho předkové, a proto nikdy nedokázal pochopit, že únos je nejen nelegální, ale také nemorální. Unesená dívka v sedmnácti letech porodila dítě a Helena nikdy nedokázala pochopit, proč ji matka nemiluje a proč se jí bojí. Čtenář ví, že Helenin otec je skrz naskz špatný člověk, ale samotná Helena to vidí úplně jinak. Vždyť to byl přece otec, kdo ji miloval a kdo ji naučil všechno potřebné k přežití.
Helena se po dvanácti letech dostala s matkou do civilizace, do věci se vložila policie a dívčin otec skončil ve vězení. My se s Helenou poprvé setkáme ve chvíli, kdy se dozví, že se jejímu otci podařilo uprchnout z vězení. Helena se rozhodne udělat něco naprosto nečekaného a nepochopitelného. Zatímco se to děje, hrdinka vzpomíná na své dětství a upřímně říkám, že tyhle retrospektivní pasáže s vámi pěkně zamávají. Pokud můžu radit, přistupte ke knize bez předsudků, protože vás vyděsí, komu vlastně držíte palce a kdo je vám sympatický.
V knize nechybí ani detektivní linie a autorce se musí nechat, že je jednou z mála spisovatelek, které si vás dokážou omotat kolem prstu už jen svým stylem. Její vyprávění je neuvěřitelně upřímné, intimní a vám nebude dělat problém vcítit se do jejích postav. „Dcera krále močálů“ je originální a skvěle napsaný příběh, který zhltnete na jeden zátah. S emocemi budete jako na houpačce a stejně jako já si budete přát, aby Karen Dionne napsala další příběh v podobném duchu.