„Nevěř všemu, co vidíš. I sůl může vypadat jako cukr.“
Nevinně vypadající telegram oživí vzpomínky na jednu letní studentskou brigádu před téměř třiceti lety. Odpověď na telegram způsobí zemětřesení nejen v samém srdci Evropy, ale odkryje také mnohem starší souvislosti, patřící k nejstřeženějším...
číst celé
„Nevěř všemu, co vidíš. I sůl může vypadat jako cukr.“
Nevinně vypadající telegram oživí vzpomínky na jednu letní studentskou brigádu před téměř třiceti lety. Odpověď na telegram způsobí zemětřesení nejen v samém srdci Evropy, ale odkryje také mnohem starší souvislosti, patřící k nejstřeženějším tajemstvím třetí říše. Průsečíkem všeho je prastará, až mystická oblast s původním názvem Morgenland…
Rudolf Honig, veterán z první světové války, je prostý vesnický kovář ve vesnici Malá Morávka v Jeseníkách. Koncem druhé světové války i u něj doma dojde ke krveprolití, které zásadním způsobem zasáhne do zbytku jeho života. Je zajat, ale před postupující frontou se mu podaří i se svým věznitelem, důstojníkem SS, uniknout. Oba jsou ranění a několikrát přežijí svou smrt. Cesty osudu je vedou do přísně utajené továrny na území dnešního Polska, kde sídlí Vůdcova poslední naděje – zbraň odplaty. Konec války je zastihne na druhé straně Hrubého Jeseníku, nicméně pořád jako oko v hlavě střeží tajemství, svěřené jim nejzáhadnější ženou třetí říše. Ono tajemství v paralelním příběhu prosákne i do dnešních dní a protne se ve vzrušujícím závěru.
Většina osob a událostí, vyskytujících se v příběhu, jsou výplodem autorovy fantazie. Ledaže…
schovat popis
Recenze
Musím uznat, že autor velmi dobře vyvažuje střídání dob dějů a čtenáře nechává v napětí postupným gradováním obou linií. A zdá se mi, že hlavním rysem jeho knih je nekompromisnost, se kterou vrhá své hrdiny do nebezpečných situací, ze kterých často vyváznou (a nebo taky ne) velmi fyzicky zdevastováni. V Morganlandu jsou Honig a von Richter vlastně zkraje příběhu zmasakrováni do krajnosti. Ale přežijí a jejich dobrodružství graduje. I současný Hynek se svojí přítelkyní a blízkým okolím si užije své. Na to, jak se jejich osudy protnou, se samozřejmě čtenář dost načeká a já osobně musím přiznat, že jsem si v průběhu četby mnohokrát dost lámal hlavu nad tím, jaké rozuzlení autor připravil.
Bylo by chybou v této recenzi byť jenom naznačit rozuzlení. To by si to pak čtenář neužil. Ale snad mi odpustíte, že prozradím jedno jméno skutečně existující osoby, které se objevuje v průběhu příběhu několikrát. Je to Hans Kammler, šéf projektů Hitlerových tajných zbraní. Na konci knihy je pak fiktivní dopis objevený v aktovce. Jeho autorem je muž, který významně ovlivnil život v Protektorátu. Těch odhalených tajemství bude prostě trošičku víc. Třeba budete překvapeni nečekaným zjištěním, že hrdinové obou dějových linií jsou určitým způsobem spřízněni.
Pokud máte rádi spisovatele, kteří se nebojí popustit uzdu fantazii a své hrdiny provedou situacemi, které byste se vy ani neodvážili vymyslet, je pro vás Morgenland, stejně jako Vila na Sadové nebo Anděl smrti jasnou volbou. Reklamaci bych měl jenom jednu – pane autore, proč jste do příběhu nějak nezapojil mojí oblíbenou Bo? Po Vile na Sadové a Andělu smrti mi v Morgenlandu chyběla.
Kdo se trochu zajímá o danou "polemiku", je otevřen fantazírování - doporučuji.
Ženám se asi moc líbit nebude. Mimo pečení chleba a "kvasu" z něho - o vaření ani zmínka:ob