Košík
zboží
(prázdné)
Nenávist nezapomíná, křivdy nestárnou. Před osmnácti lety Klára zpřetrhala veškeré vazby s rodným městečkem ve východních Čechách a odstěhovala se do Německa. Když jí však otec v telefonu oznámí, že ho chce někdo zabít, minulost po ní sáhne ledovou rukou. Po jeho náhlé smrti se Klára vydává...
číst celé
Nenávist nezapomíná, křivdy nestárnou. Před osmnácti lety Klára zpřetrhala veškeré vazby s rodným městečkem ve východních Čechách a odstěhovala se do Německa. Když jí však otec v telefonu oznámí, že ho chce někdo zabít, minulost po ní sáhne ledovou rukou. Po jeho náhlé smrti se Klára vydává zařídit vše potřebné kolem pohřbu. A zjišťuje, že pod pokličkou maloměstského života stále vře jedovatá směs tajemství. Všichni něco skrývají. Všichni mají důvod ji nenávidět. A někdo z nich ji chce vidět mrtvou.
schovat popis
- Nakladatel: MOTTO
- Kód:
- Rok vydání: 2022
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 384
- Šířka balení: 13.3 cm
- Výška balení: 20.5 cm
- Hloubka balení: 3.7 cm
- Váha balení: 523 g
Recenze
Na začátku mi vadilo v kapitolách „podkapitoly“ s názvy Rusalka, Meluzína, Bludička, Sudička, Nymfa,… ač tam byli i jména a mělo čtenáře uvést rychleji do kontextu, s kterou postavou právě jsme, mě to moc rušilo. Zapamatovala jsem si jen Rusalku a Meluzínu, hlavní hrdinky. Po cca 60 stránce už mi to nevadilo, už jsem věděla, kdo je kdo.
Pak už jsem vlétla do příběhu plnou silou. Rozplétala nitky minulosti spolu s Klárou. Co mi trošku přišlo divný, že na to, co se kolem Kláry dělo, „nešťastné náhody“, se bála docela málo. I to, co se postupně dělo v celém Krounově by mi stačilo, abych šla na policii a to i kdyby si měli myslet, že mám moc bujnou představivost.
Moc jsem si oblíbila Daniela, Jonase. Oba takový správný chlapi. Danielovo starání se o cizí holky se jen tak nevidí. To mě opravdu dojalo. Meluzínu Elu alias Gábinu jsem v něčem dokázala pochopit. Sociální sítě a potřeba like na její fotky. Neměla v životě moc lásky. S tím vším ostatním, co provedla, to už nechápu.
Líbí se mi vykreslené myšlenky, pocity všech postav v knize. Hlavně pak Ely a Terezy.
Blízké mi bylo prostředí, kde se příběh odehrával. Východní Čechy. Sice bydlím kousek dál, ale popsané věci by dost dobře seděli i na naši oblast.
Konec byl super napínavý, bylo mi jasný, že knihu jen tak neodložím, ale já bych potřebovala vědět, co se stalo s Elou? Klára vím, ale já musím vědět i o druhé sestře. Že by autorka chystala druhý díl? Nebo si má čtenář domyslet. Knihu určitě doporučuji, udržuje v napětí, moc dobře se čte.
Jana Jašová je naší čtenářské veřejnosti známa jako překladatelka psychothrillerů. A to ne jen tak ledajaká! Zahraniční knihy, které se rozhodla představit českým milovníkům tohoto literárního žánru (a že jich už bylo!), se výborně čtou především proto, že jsou pečlivě, citlivě a troufám si říct přímo virtuózně přeloženy. Asi není žádným velkým překvapením, když se někdo, pro něhož jsou psychothrillery doslova "denním chlebem", nakonec rozhodne sám nějaký napsat. A to je právě případ Jany Jašové a její autorské prvotiny s názvem Znič to jméno.
Hlavní postavou je zde Klára, která po letech v cizině přijíždí do rodného městečka ve východních Čechách. Důvod je takříkajíc normální, byť smutný - smrt otce je totiž spojena nejen se záležitostmi okolo pohřbu, ale i s řadou úředních procedur. Jestliže si zvykla na život v Hamburku, mnohamilionovém lidském mraveništi, pak se není co divit, že maloměstský Krounov, kde si všichni vzájemně vidí do talíře a řeší své žabomyší spory a konflikty, působí na Kláru jako tísnivý a depresivní zapadákov. Ovšem hlavně a především - její duši rozedírá hrůzné tajemství...
Když totiž naposledy mluvila telefonicky s otcem, stala se svědkem čehosi, co ji naplnilo hrůzou. Konkrétně šlo o to, že otec během hovoru působil neobyčejně rozrušeně a tvrdil, že v jeho pokoji se právě nachází nějaká žena, chystající se jej zabít. Byly to jen halucinační vidiny umírajícího starce, nebo měla jeho slova racionální jádro? Již po několika dnech doma Klára cítí, že se kolem ní děje něco podivného, tajemného a navýsost nebezpečného...
Zhruba takto je tedy psychothrillerová partie Jany Jašové rozehrána a následuje složité rozplétání zamotaného klubka příběhu. A tady bych si dovolil být poněkud kritický. Jde o to, že autorka si podle mého názoru naložila příliš velké sousto, když se pokusila vytvořit dějovou linku, která jako by nikdy neměla přestat. A tak vždycky, když se přiblíží k nějakému logickému vyústění, ihned si vypomůže zásadním zvratem a všechno začíná nanovo. Je to zkrátka taková hodně nastavovaná kaše, která se mi po čase přejedla. Čímž nechci říct, že v knize zcela absentují povedené psychothrillerové pasáže. Je jich však bohužel žalostně málo a představují spíše výjimku v převážně nezáživné četbě.
Jedno přísloví říká, že "méně je někdy více". Myslím, že to platí i v případě knihy Znič to jméno, která obsahuje až příliš mnoho zápletek, navíc málo propracovaných a hlavně nelogických (viz např. bezpočet podivnosti, k nimž dochází v Klářině domě a mají zřejmě přidat příběhu na dramatičnosti, přičemž výsledkem je přesný opak).
Nemohu tedy jinak, než být vůči knize kritický, neboť mé požadavky na kvalitní psychothriller rozhodně nesplňuje.