Recenze Emanuel Ranný

Obsáhlá monografie třebíčského výtvarníka Emanuela Ranného (1943) vychází u příležitosti blížících se umělcových sedmdesátin.
Koncepci knihy vytvořil Jiří Machalický, který Emanuela Ranného charakterizuje jako výtvarníka, který "navázal na klasické hodnoty české krajinomalby, jejíž podoba se na přelomu 19. a 20. století tolikrát proměnila, a přesto si zachovala některé charakteristické rysy - rytmus a také historii krajiny, do níž se promítají nejen přírodní cykly, ale i vývoj naší společnosti a s ním i výrazné civilizační zásahy do přírody."
Monografie sleduje Ranného tvůrčí dráhu od poloviny 60. let, přes první tisky technikou suché jehly až po nejnovější malířskou tvorbu a věnuje pozornost i Ranného litografiím a množství kresebných studií.
Monografie samozřejmě obsahuje řadu barevných i černobílých reprodukcí Ranného maleb a grafických listů. Prokládány jsou texty, kterými výtvarníkovu tvorbu hodnotili další naši znalci současného výtvarného umění, např. Petr Král, Ludvík Kundera, Bohuslav Mikulášek, Jan Skácel, Pavel Šrut aj.
Zajímavou součástí knihy je rozhovor, který s umělcem vede známý shakespearovský znalec a překladatel Martin Hilský.
V závěru knihy nechybí ani biografie a seznam individuálních, mezinárodních i tuzemských výstav. schovat popis