Recenze Moje nejmilejší hříchy

Každý, kdo aspoň čas od času sleduje slovenskou literární scénu, nemohl si nevšimnout výjimečného postavení Tomáše Janovice (* 1937), básníka, aforisty, epigramatika, autora písňových textů, skečů a dialogů a rovněž úspěšných knížek pro děti. Svými lakonickými, ostře vypointovanými texty mluví svým krajanům do duše a do svědomí – a oni mu za to ještě tleskají! V Čechách něco naprosto nepředstavitelného. Janovicovy břitké morality naštěstí netrpí protivnou zapšklostí mravokárců, kteří tak rádi dávají svým bližním za příklad sami sebe, a i když autor výslovně připomíná, že inspirací mu je rodná Slovač, jeho krajany jsme vlastně i my, Češi a Moravané, Středoevropané s podobnou lidskou a historickou zkušeností. Cena Dominika Tatarky, kterou Tomáš Janovic obdržel za svou poslední knížku Maj ma rád, nám výmluvně připomněla, že existuje dost důvodů, proč bychom jej měli číst i my Češi.