O této knize musíte přemýšlet. Mnoho motivů k zamyšlení je tam podsunuto jen tak, jakoby nic. Kniha je na vás vyplivne a už zase jede dál. Mercerismus založený na tom jediném, co androidi nemůžou. Kámoš Buster jakožto android v opozici. Lidská posedlost zvířaty a životem. Náladové varhany. Androidi zpívající operu. Speciálové. Zpochybňování vlastního lidství. A hlavně, sní androidi o elektronických ovečkách?
A všechno je přitom, jak má být. Je dobře, že vám to kniha jen předhodí a neřekne, co si o tom máte myslet. Vy totiž musíte myslet. Přemýšlet. Kdo se nezamyslel nad tím, zda by souhlasil s posíláním androidů na odpočinek? Je možné odlišovat lidi jen na základě jejich schopnosti soucitu, když přitom s tvory lidem tak podobnými nemá lidstvo žádný soucit? Kdo vám zaručí, že všechny vaše vzpomínky, vše, co si pamatujete, že se stalo do tohoto konkrétního okamžiku čtení cizího komentáře na internetové databázi, vám někdo nenaprogramoval do hlavy, ale opravdu se staly? Ale to je v pořádku, nepropadejte beznaději, nalaďte si osmsetosmaosumdesátku, chuť dívat se na televizi, ať je v ní, co chce, a pusťte si Kámoše Bustera a jeho Přátelské přátele. schovat popis