Ale teď už k samotné recenzi. Začněme tím, co se mi líbilo. Například ta hádanka. Mám ráda, když se v příběhu vyskytne nějaká záludná věc nad kterou si můžu lámat hlavu a v tomto případě se musím přiznat, že jsem vůbec neměla ponětí, co by mohla být správná odpověď.
Další věc, kterou hodnotím velmi kladně jsou různé zmínky z mytologií, ať už se jedná o tu Řeckou či Severskou. Jelikož jsem fanda zrovna těchto dvou mytologií, byla jsem velmi potěšena, že je autorka zakomponovala do knihy.
A co jsem opravdu obdivovala, byla fantazie, kterou L. J. Smith dokázala vložit do nočních můr. Nevím, odkud brala inspiraci, ale já jsem upřímně ráda za to, že se mi něco takového nezdá.
Poslední dvě věci, které bych ráda vyzdvihla, jsou postavy Dee a Juliana. Pokud bych někdy měla být v nějaké krizové situaci, rozhodně bych chtěla po svém boku někoho, jako byla Dee. Na to, jak se v knize chovala, jsem dokázala jenom zírat. Odvážně se vrhala do každé noční můry a snažila se držet všechny "nad vodou". Připadala mi nezlomná a to se do příběhu náramně hodilo.
No a Julian? Toho jsem si oblíbila snad od první chvíle. Byl takový zvláštní záporák, který se vezl na vlně emocí. Chvíli rozzuřený, až by zabíjel, potom zase něžný. Opravdu jsem ráda sledovala scény, ve kterých se vyskytoval. Ale více informací o něm napíšu až se budu věnovat hlavním postavám.
Bohužel jsem našla i jednu věc, která mě trošičku zamrzela. A tím byl pomalejší začátek. Dokud nezačali hrát hru, byla to trošku nuda, ale zbytek knihy mi to vynahradil, takže si nestěžuji.

Postavy byly velmi dobře propracované a hodně odlišné, což jsem uvítala. Ale hlavní hrdinka Jenny mi moc sympatická nepřišla. Vadilo mi, jak byla závislá na svém příteli Tomovi. Dokonce i ve vážných chvílích, kdy měla řešit nějaký problém, si po něm vzdychala. Na druhou stranu jsem ale ocenila, že to není jedna z hrdinek, co všechno zvládne sama, aniž by se jí něco přihodilo, čímž působila realističtěji.
Můj oblíbenec Julian byl opravdu originální postava. Byl zábavný, ale i krutý a ty jeho triky byly vážně promyšlené. Ale i přes jeho chytrost, se zdál občas poněkud hloupý. Vážně jsem někdy jenom kroutila hlavou a říkala si, že to snad nemyslí vážně.

Celkově byl příběh opravdu povedený a ihned se zařadil mezi mé nejoblíbenější. Nelituji času stráveného čtením této knihy, protože si mě získala. Jen škoda, že nemám druhý díl.
Každopádně tento příběh doporučuji a sama se k němu určitě ještě několikrát vrátím, protože se mi opravdu líbil celkový nápad i zpracování. schovat popis